Citové vydírání patří mezi nejagresivnější formy manipulace. Bohužel přichází mnohdy od nejbližších jedinců, od nichž to člověk ani nečeká. Na první pohled není často rozpoznatelné, a proto si postižený jedinec ani nějakou dobu nemusí být vědomý, že se stal přímo zasaženým terčem. Následky citového vydírání však mohou dojít až do extrémů a snadno naruší jak fyzické, tak i psychické zdraví. Jak tento problém poznat a co s tím dělat?

Chcete se o citovém vydírání dozvědět více? Podívejte se na zajímavé YouTube video na kanálu Petr Pavelka – MindArt Concept:

Zdroj: Youtube

Dr. Susan Forwardová

Koncepcí citového vydírání se zabývala již v 90. letech 20. století psychoterapeutka Susan Forwardová a roku 1997 o něm vydala knihu s názvem „Emotional Blackmail: When the People in Your Life Use Fear, Obligation and Guilt to Manipulate You“. Ve své práci zkoumá povahu manipulativních vztahů a citového vydírání a poskytuje celistvý pohled na jeho rozpoznání, toxický vliv a možnosti, jak proti němu bojovat a nepodléhat mu.

Co to je citové vydírání

Citové vydírání je zákeřná forma manipulace, při které se někdo snaží ovlivnit naše chování nebo rozhodování vyvoláním pocitů viny, strachu, nebo soucitu. Cílem vyděrače je dosáhnout toho, co chce, často za cenu psychického zdraví. Nemusí nutně znamenat zánik vzájemného pouta, rozhodně však poukazuje na nezdravou dynamiku vztahu.

Kdo citové vydírání nejčastěji používá

Citové vydírání nejčastěji používají lidé v blízkých vztazích, jako jsou partneři, rodiče, děti nebo přátelé. Může se však objevit i ve vztazích pracovních. Citoví vyděrači jsou nejčastěji jedinci s narcistickými sklony, kteří jsou sebestřední, mají strach z opuštění, mívají traumatickou anamnézu poruchu osobnosti, schází jim dostatečné sebevědomí, bývají úzkostliví, anebo bývali v dětství opakovaně obviňováni a zahanbeni.

Jak emoční vydírání funguje

Manipulace může být vědomá nebo nevědomá, ale v principu je emoční vydírání vždy založené na vynuceném pocitu strachu, povinnosti a viny. Citový vyděrač si vybírá nejvíce zranitelná místa a využívá je k tomu, aby se protistrana cítila provinile, nebo aby měla obavy, že ztratí jejich náklonnost. Cestou k tomu je mnohdy nenápadné, ale často i zřetelné vyhrožování.

Fáze citového vydírání

Dr. Susan Forwardová identifikovala několik fází citového vydírání. Které to jsou a jak se projevují? Začíná to tím, že vyděrač vyjadřuje přímo či nepřímo svou potřebu nebo touhu a začne druhou osobu nejprve obviňovat, že je špatná, sobecká nebo nevděčná. Jakmile je požadavek vznesen, oběť zpravidla projeví neochotu nebo nesouhlas. Normální je nepřiměřeným požadavkům odolávat, ovšem citový vyděrač není uspokojen, a proto nastává fáze nátlaku, aby dosáhl svého. Zpravidla následuje stádium výhrůžek, které mohou mít různorodou formu. Další fází je „vyhovění“, kdy se vydíraná osoba kvůli tlaku a hrozbám podvolí a začne požadavky plnit. Poslední fází je opakování, kdy vyděrač přichází s novou situací a celý cyklus se odehrává znovu.

Typy citového vydírání

Podle Dr. Susan Forwardové jsou nejčastější 4 typy citového vydírání. Jedná se o hrozbu „sebetrestání“, kdy vyděrač hrozí, že si ublíží nebo se potrestá, pokud oběť nesplní jeho požadavek. Například: „Pokud mě opustíš, udělám si něco zlého.“ Nebo „Jestli mě nenecháš u tebe doma, budu bezdomovec.“ Dalším typem je „trest pro oběť“, kdy vyděrač vyhrožuje, že ji nebo někomu dalšímu způsobí bolest nebo jakékoliv další nepohodlí. Příkladem je například sdělení: „Jestli mě neposlechneš, řeknu o tvé slabosti všem tvým rodičům.“

Další formou je situace, kdy ze sebe dělá citový vyděrač „trpící oběť“, aby vzbudil v protistraně vynucenou lítost a soucit. V tomto případě například říká: „Jsem na tom tak špatně, že sotva vstanu z postele." Posledním typem je „slib pod nátlakem“, kdy vyděrač slibuje odměnu nebo příznivou změnu, když oběť splní jeho požadavek. Příkladem je například věta: „Když uděláš, co chci, slibuji, že budu lepší a všechno dobře dopadne.“

Dopady citového vydírání

Citové vydírání má bohužel značně vážné následky pro oběť. Může vést k nízké sebeúctě, kdy oběť začne pochybovat o své vlastní hodnotě. Neustálý strach a pocit viny mohou vést k rozvoji psychických problémů jako jsou úzkosti a deprese. Oběť se také může začít nezdravě izolovat od svého okolí. Stres spojený s citovým vydíráním má celkově negativní dopad i na fyzické zdraví.

Jak rozpoznat citové vydírání

Rozpoznat citové vydírání může být obtížné. Varovnými signály je pocit neustálého provinění, obava sdělovat svůj názor, dojem zodpovědnosti za pocity druhých a ztráta sebehodnoty.

Jak citovému vydírání čelit

Důležité je vytyčit si vlastní hranice a jasně a asertivně komunikovat, co jste ochotni tolerovat a co ne. Důležité je nebát se vyjadřovat své potřeby a pocity a stále být při vědomí, že má každý právo na vlastní názor. Oběť by se neměla obávat mluvit o svých problémech s důvěryhodnými přáteli nebo rodinou. Pokud se dotyčný cítí bezmocný a nedokáže citové vydírání řešit, není od věci vyhledat i odbornou pomoc.

Zdroje: www.medicalnewstoday.com, www.choosingtherapy.com, www.verywellmind.com