Počet dvojic, které mají s početím problémy, neustále stoupá a stále častější jsou i případy, kdy je pro pár jedinou cestou darované vajíčko. Mnoho žen toto řešení ale přijímá jen velmi těžko. Je pro ně obtížné se smířit s tím, že dítě s nimi nebude biologicky spřízněné. „Podle výzkumů to ale není tak úplně pravda. Geny miminka totiž ovlivňuje i žena, která ho devět měsíců nosí pod srdcem,” říká gynekolog a IVF specialista z pražského reprodukčního centra Clayo Clinic Martin Hrehorčák.

Ačkoliv je z darovaného vajíčka, jako by dítě matce, která jej odnosila, z oka vypadlo. Nemožné? Ne tak docela. Výzkumy ukazují, že těhotné ženy vylučují do děložní sliznice, takzvaného endometria, látky, které mají schopnost ovlivnit geny darovaného oplodněného vajíčka. „Jedná se o objev španělských vědců, který je z mého pohledu zásadní. Na druhou stranu nás ale tak úplně nepřekvapil. Děti z darovaných oocytů totiž mají velmi často podobné rysy jako žena, která dítě porodila. Dříve se ale tyto podobnosti přisuzovaly spíše náhodě. Teď víme, že se jedná o důsledek přenosu výměny genetických informací mezi děložní sliznicí a embryem,” potvrzuje embryolog a zakladatel Clayo Clinic Daniel Hlinka.

Z jeho pohledu je zjištění důležité zejména pro psychiku budoucích rodičů, kteří mnohdy bojují s obavami z darovaného vajíčka právě kvůli tomu, že dítě nebude mít jejich povahové rysy nebo vzhled. „Díky mezibuněčnému mikromolekulárnímu komunikačnímu mechanismu dokáže embryo prostřednictvím děložního sekretu přijmout gen produkovaný děložní výstelkou těhotné ženy. Kromě toho, že gen dokáže přepsat genetickou informaci, způsobuje také vyšší přilnavost embrya ke sliznici,” doplňuje Martin Hrehorčák.

Už od prvního kontaktu tekutiny produkované ženou s darovaným vajíčkem probíhá první kontakt a komunikace mezi geny těhotné ženy a darovaným vajíčkem. „Geny těhotné ženy tak na dítě působí celých devět měsíců těhotenství a ovlivňují stavbu DNA embrya. Dítě počaté díky darovaným vajíčkům má tak obrazně řečeno vlastně tři biologické rodiče. Otce, matku a dárkyni vajíčka,” říká Daniel Hlinka. Organismus matky, která dítě nosí pod srdcem, vysílá k plodu instrukce o aktivaci či deaktivaci genů z původního kódu DNA. Otec a dárkyně tak sice předávají dítěti genetickou výbavu, je to však žena, která dítě porodí, kdo vybírá, jaké geny budou a nebudou využity.

Darovaných vajíček tak podle Hlinky není třeba se bát. „Dávno navíc víme, že vajíčko matku nedělá. Podstatný je nejen genetický materiál, ale také epigenetika. A navíc vždy platí, že matka je žena, která dítěti čte před spaním pohádky, ošetřuje zranění na těle i na duši a bezvýhradně ho miluje,” zdůrazňuje embryolog.

Proč se při IVF použije darované vajíčko?

Důvody, proč se odborníci musí uchýlit při léčbě neplodnosti k darovanému vajíčku, jsou různé. Nejčastější příčinou je ale vyšší věk ženy. S přibývajícími lety klesá nejen kvalita, ale také množství vajíček. Jejich počet je daný už od narození a žádná nová se v průběhu života netvoří. Na vině ale může být také předčasné ovariální selhání, tedy brzký nástup menopauzy, který postihuje celosvětově až 1 % ženské populace, endometrióza, nebo onkologická léčba.

„Pokud je to jen trochu možné, děláme v Clayo Clinic maximum pro to, abychom při asistované reprodukci použili vajíčko léčené ženy. Pro klientky s nízkou ovariální odezvou, neboli s malou zásobou vajíček, nabízíme řešení v podobě kombinovaného cyklu, kdy v případě abnormálního vývoje embryí z vlastních vajíček má pacientka stále možnost neztratit IVF cyklus a může ještě v tom samém cyklu využít embrya z dárcovského programu,” říká Martin Hrehorčák.

Pokud si ale žena chce být zachováním své plodnosti jistá, může využít preventivního zamražení vajíček, tzv. social freezingu. „Tato metoda umožňuje ženám odložit mateřství na pozdější dobu, aniž by musely čelit různým rizikům spojeným s poklesem plodnosti, které s postupujícím věkem přichází. Onkologickým pacientkám navíc české zdravotní pojišťovny zamražení biologického materiálu proplácejí,“ uzavírá Daniel Hlinka.