Od devadesátých let jsme zažili hned dva velké antibiotikové převraty. Když se po listopadu 1989 na našem trhu objevily moderní léky, vznikl po nich obrovský hlad. Jen jedna pilulka denně? Nemusím dítě budit v noci? Paráda, hned mi je pište, pane doktore. A lékaři a lékařky psali jako o život, mnohdy pod tlakem, protože rodiče se cítili ošizeni, když potomek nějaké to supermoderní antibiotikum nedostal.

Léky proti obtížným matkám

Ovšem pozor, nebyli jsme v tom sami. Ve Skandinávii si lékaři mezi sebou dělali průzkum, který pediatr Ivan Novák z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze shrnuje takto: „Je-li nemocný v ordinaci praktického lékaře s horečkou a bolestí v krku méně než pět minut, odchází s receptem na antibiotika, je-li tam déle než 10 minut, odchází s paracetamolem, ovšem stráví-li s lékařem víc než čtvrt hodiny, odchází bez receptu a s doporučením, aby kloktal šalvěj a absolvoval potní kúry v sauně.“ S úšklebkem proto lékaři říkají, že antibiotiky často léčí nikoli nemocné dítě, ale obtížnou matku.

A s tím souvisí převrat číslo dva. Obtížné matky jsou, zdá se, minulostí. Po vlně kritiky nadužívání antibiotik nastoupily matky opatrné, které mají z léků strach. Když je mají dítěti podat, připadají si skoro jako travičky. To je zase druhý extrém, opět ne příliš žádoucí. Někdy dítě skutečně antibiotika potřebuje. Jak vyplynulo ze zmiňovaného skandinávského průzkumu, hlavní je vztah rodičů a lékaře jejich potomka. Čím otevřenější a přátelštější, tím je větší naděje, že dítě bude léčeno správně. S antibiotiky nebo bez nich.

Alergie na penicilin není častá

Kolem antibiotik panuje spousta mýtů. Není třeba pravda, že by alergií na penicilin bylo tolik, jak se mezi českými rodiči traduje. Opravdu jí netrpí každé druhé dítě, o skutečnou přecitlivělost jde jen u malého procenta dětských pacientů. „Někdy za alergii rodiče pokládají projev takzvané šesté dětské nemoci,“ upozorňuje dětská lékařka Hana Cabrnochová. Ta se nejprve ohlásí vysokými horečkami, což může vést rodiče k tlaku na lékaře, aby předepsal antibiotika. Až později se objeví pro nemoc typická vyrážka, rodiče (i lékař) si tedy mohou dát užívané léky a kožní onemocnění do souvislosti. Vyrážka se může objevit také při užívání aminopenicilinu v případě, že je dítě nakaženo poměrně častým virem Epstein-Barrové, ale opět to neznamená, že lék nesnáší. Ovšem v jeho anamnéze se pak může objevit alergie na penicilin – a to rozhodně není dobře. Vysvětlím proč.

Rychlé léky ne!

Vysoká spotřeba antibiotik v devadesátých letech přiměla lékaře důkladně zkoumat, jaká antibiotika na nás Čechy zabírají a s jakými naopak máme problém. Na staré dobré peniciliny reagujeme kupodivu velmi dobře. Zato masové a často nesmyslné předepisování takzvaných makrolidů (ano, to jsou ty ‚rychlé‘ pilulky, díky kterým se nemusíte budit v noci) vedlo ke zvýšení rezistence bakterií.

Tlačit na lékaře, aby pro vaše dítě raději zvolil nějaký ‚lepší‘ lék, je v tomto případě z dlouhodobého hlediska kontraproduktivní. Má-li totiž často nemocné dítě alergii na penicilin a zároveň už si stačilo ‚vypěstovat‘ rezistenci k ostatním antibiotikům, lékaři je v podstatě nemají jak léčit. Když dostane angínu, jsou v koncích. Takže je třeba být opatrný hned dvakrát – při posuzování alergie na penicilin, ale i při předepisování léků. Mimochodem, alergii na penicilin lze potvrdit či vyvrátit po třech a více týdnech od skončení užívání léků pomocí krevního testu. Navíc lékaři už mají spolehlivý nástroj, který jim zjistí, zda konkrétní dítě antibiotika skutečně potřebuje. A to v rozmezí několika minut, odpadá dvoudenní čekání na výsledky sedimentace, případně užívání antibiotik „na jistotu“.

Přístroj za všechny peníze

Klasické krevní testy nemusí být vždy přesvědčivé, stanovení bílkoviny CRP je spolehlivější. „Můžu tak rodičům vysvětlit, že antibiotika není třeba nasazovat, přestože syna či dceru trápí už několik dnů vysoké horečky,“ vysvětluje pediatrička Hana Cabrnochová.

A naopak – někdy se dítě zdá být v pořádku a kromě horeček se nemoc nijak neprojevuje. Nicméně hladina CRP může vyskočit a varovat: tady jsou antibiotika třeba. Jinak by hrozilo, že dítě může skončit se závažnou chorobou v nemocnici. Příkladem mohou být invazivní pneumokokové infekce, při nichž hladina CRP stoupá velmi rychle. Vyšetření pomáhá také při hledání správné diagnózy při bolestech břicha u hodně malých dětí, které ještě nespolupracují. Vysoké hladiny mohou například signalizovat infekci močových cest, kde je nutné před nasazením antibiotik i vyšetření moči.

Co můžete udělat vy

Tak především se nemusíte stresovat. Podle Hany Cabrnochové se neprokázalo, že by užívání antibiotik narušilo imunitu. Musí být ale podávány pokud možno cíleně a v odůvodněných případech. Na obranyschopnost mohou mít vliv právě širokospektrá antibiotika. Dbejte vždy na to, aby dítě skutečně všechny léky dobralo. Pokud totiž máte dobrého lékaře, nastavil léčbu tak, aby pilulky zabily všechny škodlivé bakterie. Na to potřebují nějaký čas. Dopřejte jim jej. Tím zajistíte nejlépe, že dítě si na léky nevybuduje rezistenci.

Za pět minut je jasno

CRP je bílkovina, která se tvoří při akutním zánětu v játrech. Její množství se zvyšuje během šesti až dvanácti hodin od začátku zánětlivého procesu. Pokud přístroj ukáže zvýšené hodnoty CRP, organismus zřejmě napadly bakterie, v případě hodnot nízkých jde spíš o virovou infekci. Tehdy lékař s nasazením antibiotik vyčká, přestože má dítě třeba i vysoké horečky. Antibiotika by v takovém případě stejně nepomohla. Odpadá tedy nasazování léků těžkého kalibru jen pro jistotu.

U déletrvajících chorob by měl lékař poslat vzorek do laboratoře, kde se přesně určí, o jaké jde bakterie – a bude tak možné vybrat vhodné antibiotikum. Podle odhadů má přístroj zatím jen polovina českých pediatrů, přestože u dětí nezatížených chronickými chorobami je vyšetření přesnější nežli u dospělých. Ale i u nich má svůj význam a praktici si přístroj začínají pořizovat.

Potřebujete silné zbraně?

Antibiotika jsou lékem proti infekcím vyvolaným bakteriemi. V pošmurném počasí hrozí virové nákazy, na které naopak nejlépe zabírá klid, odpočinek a tlumí se jen příznaky nemoci. Ostatně čísla jsou čísla: infekce dýchacích cest vyvolává na dvě stovky virů, zatímco bakterií pouze pět. Neznamená to ale, že vás nebo vaše dítě nemůže postihnout obojí. Virová infekce se může v tu bakteriální zvrtnout.


Když teče z nosu, je důležité, jak tento výtok vypadá. Nebezpečné jsou zelené, žluté nebo jinak barevné hleny. V takovém případě hrozí, že rýma přešla v zánět dutin. Lékař pozná, zda sáhnout po antibiotikách. Stejně tak sledujte hleny u kašle.

Bez antibitik se obejdete, pokud vás trápí klasické škrábání v krku, pomáhá čaj a pastilky. Pokud se váš stav nelepší a navíc se přidá horečka a nejde polykat, může se jednat o angínu, tedy bakteriální nákazu.