Cvičení po porodu: Dostaňte se do formy

DIASTÁZA

Rozestup přímých břišních svalů vzniká působením tlaku rostoucí dělohy. Miminko potřebuje v břiše místo, svaly se rozevřou a bříško ‚vykulí‘ dopředu.

„Přímý břišní sval se táhne od 5. OE7. žebra až ke stydké kosti a uprostřed je spojen povázkou, které se říká linea alba. Ta se při přílišném tlaku může povolit a umožnit přímému břišnímu svalu se rozestoupit," vysvětluje vznik diastázy trenérka Lucie Gregorová.

KDYŽ SE BŘÍŠKO NEZATÁHNE

Břišní diastáza v těhotenství je normální úkaz, objeví se nejčastěji ve třetím trimestru.

Svaly se pak i ve většině případů během šestinedělí vrátí do původní polohy. „Většina žen, myslím, ani netuší, že diastázu má, většinou sama odezní," uklidňuje budoucí maminky Tereza Černá, rehabilitační lékařka z Ústřední vojenské nemocnice Praha. Občas se ale diastáza sama nezatáhne. Zhruba dvěma třem ženám z deseti zůstává mezi svaly mezera, která má za následek vypouklé ‚těhotenské‘ bříško. Obecně mají k diastáze větší sklon drobné, útlé ženy. „Mezi rizikové faktory v těhotenství patří hormonální změny, zvětšující se děloha a zvýšený nitrobřišní tlak, dále vícečetné těhotenství, císařský řez, abnormálně větší plod, genetické vady kolagenu a obecně i výraznější a rychlý úbytek hmotnosti," vyjmenovává Černá.

NEMOHLA JSEM SE SMÁT

Těhotenství s tříkilovými dvojčaty a drobná postava vedly k velké diastáze u Simony Vlašimské. „Diastáza byla obrovská, deset centimetrů. Přes břišní stěnu byl vidět i posun tráveniny ve střevě," popisuje trojnásobná maminka.

„Změnilo se mi dýchání, občas jsem pociťovala bolest v bedrech. Ale nejvíce mě obtěžovaly žaludeční problémy, hlavně po zátěži. Třeba po delším běhání jsem pak celý den prozvracela a před operací jsem se jen zřídka dostala do komfortní zóny, stále mi bylo zle," vzpomíná.

Vzhledem k rozsahu diastázy doporučil lékař Simoně rovnou abdominoplastiku OE operaci břicha. Vzhledem k tomu, že se jedná o výrazný invazivní zákrok v dutině břišní, je rekonvalescence zdlouhavá a bolestivá. „Nesnesitelná bolest přišla s každým kýchnutím či zakašláním, to jsem skutečně trpěla. Poměrně dlouho jsem se nemohla smát. Ještě víc jsem však trpěla se zády. Musela jsem spát v polosedě s nohama podepřenýma polštářem a zákazem přetočit se na bok," vzpomíná Simona.

Základní rekonvalescence trvala tři měsíce, kdy nosila podpůrný pás. Šest měsíců musela vstávat z lehu přes bok a rok se vyhýbat cvikům na přímé břišní svaly. S plaváním a během začala postupně po pěti měsících. Do práce k počítači se nicméně vrátila už dva týdny po operaci. „Nyní, osm měsíců po zákroku, šetřím už jen přímé břišní svaly, jinak už funguju bez omezení," pochvaluje si Simona. Dlouhá pěkně zahojená jizva vede od boků po spodní část břicha a je skryta pod lemem vyššího spodního prádla nebo plavek.

POSILUJTE, ALE NE PŘÍLIŠ

Simonu zpětně mrzí, že ji o riziku diastázy včas neinformoval její lékař.

„Třeba tejpování nebo používání podpůrného pásu v těhotenství a pak po porodu by ženám výrazně pomohlo předejít obtížím s diastázou. Také cílené a profesionálně vedené cvičení v těhotenství a po porodu by jistě počet žen s problematickým rozestupem zredukovalo," domnívá se sportovkyně, která nedávno kurz tejpování sama absolvovala.

S tím plně souhlasí i Magdalena Mikulandová, zakladatelka zdravotního zaříkost zení zaměřeného mj. právě na cvičení s diastázou Studio pro ženy, a trenérka Lucie Gregorová. „Z mé zkušenosti se dá diastáza správným dýcháním a posilováním zcela stáhnout zpátky. Ale samozřejmě to je individuální záležitost,“ domnívá se trenérka, podle které nejsou ani žádné podpůrné pomůcky třeba.

„Stačí vám správná dechová cvičení a správné cviky na posílení břišních a zádových svalů,“ říká. Zároveň ale maminky s břišním rozestupem varuje před vyloženě nevhodnými cviky jako zvedání těžkých břemen (mrtvé tahy, těžké dřepy) a doporučuje rovnou zapomenout na zkracovačky, klasické sed-lehy, různé typy ,leg raises‘, příliš dlouhé výdrže v prkně a podobné cviky. „Ty vám diastázu mohou spíše zhoršit, než vám s ní pomoci,“ upozorňuje.

NEJEN ESTETICKÝ PROBLÉM

Břišní diastáza ale není problém výlučně žen po porodu, i když je trápí zdaleka nejčastěji. Může se objevit i u novorozenců a batolat v důsledku snížené aktivity břišních svalů. „Tam většinou dojde k úpravě samovolně, ale může se zkomplikovat například kýlou,“ upozorňuje rehabilitační lékařka Černá.

Přestože břišní diastázu vnímáme hlavně jako estetický problém, neměli bychom ji podceňovat. Jinak může vést k nepříjemným zdravotním problémům.

„Vzhledem k tomu, že břišní svaly hrají roli ve správném držení těla, jejich oslabení včetně diastázy může vést k narušení stabilizace trupu a pánve, k vadnému držení těla, může být limitací pro fyzickou aktivitu i vést k bolestem v bederní páteři, pánvi, kyčelním kloubu,“ varuje lékařka. Nejprve se diastáza řeší konzervativně, fyzioterapií. Podle Černé by cvičení nemělo být zaměřeno jen na posilování břišních svalů, ale i korekci vadného držení těla, opravu pohybových stereotypů nebo stereotypů například při zvedání těžkých břemen. „Fyzioterapie zahrnuje také různé formy manuální terapie k ošetření svalů, fascií nebo použití tejpu,“ uzavírá.

ZHRUBA DVĚMA TŘEM ŽENÁM Z DESETI ZŮSTÁVÁ MEZI SVALY MEZERA, KTERÁ MÁ ZA NÁSLEDEK VYPOUKLÉ TĚHOTENSKÉ, BŘÍŠKO. OBECNĚ MAJÍ K DIASTÁZE VĚTŠÍ SKLON DROBNÉ, ÚTLÉ ŽENY.

JAK POZNAT DIASTÁZU

Diastázu si lehce nahmatáte. Lehněte si na záda, pokrčte nohy a prsty jemně zmáčkněte břicho zhruba půl centimetru nad pupíkem. Pak zvedněte hlavu a ramena trochu od země. Máte-li diastázu, ucítíte na kraji prstů tvrdší okraj rozestoupených svalů a mezi nimi měkkou část. Rozestup přitom může být nad pupíkem, pod ním i na obou místech zároveň.

Zdroj:

magazín Kondice