Nejen ze sociálních sítí se na nás valí fotky cvičících nadšenců, sportovců, modelek i teenagerů, kteří mají břicho jak struhadlo. Mnozí právě vyrýsovanou mřížku na břiše ukazují na znamení toho, že opravdu tvrdě cvičí. Když jsem já sama začínala trénovat, zaznamenala jsem kolem sebe holky, které na sobě neměly gram tuku. A samozřejmě jsem hned získala pocit, že pokud chci být vnímána seriózně, je to meta, které musím dosáhnout. Dokonce jsem se zařekla, že nikdy nebudu cvičit bez trička, jen v miniaturním topu, dokud nebudu mít šest čtverečků na břiše. Přišlo mi, že i přesto, že je mé tělo funkční a čím dál silnější, bez vyrýsovaného břicha pořád působím jako amatér a nikdo mne jako trenérku nemůže brát vážně.

Zdroj: Youtube

Nejsem sama, kdo se na bochánky na břiše zaměřil. Třeba americká trenérka a bývalá triatlonistka Noelle Tarr se vyjadřuje dost podobně: „Six-pack je něco jako symbol statusu ve sportovním byznysu a já jsem si také dlouho myslela, že proto, abych byla brána jako důvěryhodná, potřebuji mít six-pack.“ Až postupem času se můj postoj k celé této otázce dost změnil. Čím jsem byla zkušenější a vzdělanější trenérka i s tím, jak jsem se vylepšovala v atletice, došla mi důležitá věc: six-pack není odrazem toho, že jste zdraví, silní ani že jste dobří atleti. Je to jen a pouze estetická záležitost.

A protože jsem žena, podívala jsem se na věc konkrétněji z dívčího úhlu pohledu. Existuje totiž mnoho sportovkyň, které jsou rychlé a silné, a nemají vyrýsované břicho. A mají pro to své důvody. Což však neznamená, že se vás snažím odradit od cvičení břišních svalů nebo dodržování správného životního stylu. Spíše vás vedu k zamyšlení nad tím, zda opravdu stojí za to chtít mít vyrýsované břicho tak, že by na něj každý na instagramu valil oči. Tady jsou moje důvody…

… PROČ NECHCI MÍT SIX-PACK:

1) NEMÁ ŽÁDNÝ FUNKČNÍ VÝZNAM

Vyrýsované břicho je prostě hezké, ovšem se silným středem nemá nic společného. Six-pack tvoří povrchové svaly, silný střed poté všechny svaly dohromady: ty hluboko položené i ty ve vrchních vrstvách. To, že vaše povrchové břišní svaly jsou vidět, je výsledkem snížení tělesného tuku. Pro mne osobně nemá dramatické snížení tuku v těle význam, protože mi pak ubírá sílu. A vzhledem k tomu, že nemá žádný funkční význam, není ani známkou toho, že bych byla zdravější.

2) JSEM RÁDA, ŽE MÁM PERIODU

Chápu, že spousta z nás by byla ráda, kdyby vlastně menstruaci mít nemusela. Ve svém okolí mám řadu tvrdě sportujících žen, kterým se ztratila. Může za to právě vyrýsované břicho? „Pro přítomnost menstruace je nutných několik faktorů. Jedním z nich je přítomnost tukové tkáně v dostatečném množství, které se však dá obtížně přesně určit.

Tuková tkáň je potřebná k periferní přeměně ženských pohlavních hormonů na aktivní látky působící v cílových tkáních, zejména děložní sliznici a prsu,“ vysvětluje Ivan Ročárek, gynekolog z kliniky Program H plus, a zároveň dodává, že tělo je samo schopné zjistit významnější nedostatek tukové tkáně a prostřednictvím mozkové kůry, hypothalamu a hypofýzy zablokovat ovulaci, a tím vlastně znemožnit početí. „Jde o normální reakci,strádajícího organismu‘. Případné těhotenství by vyčerpalo tělo už tak zatížené ztrátou tukových rezerv.“ Podle experta není chybějící menses u zdravé ženy závažný problém a návrat k pravidelnému cyklu se při změně režimu dostaví zpravidla do tří až devíti měsíců, někdy to však trvá i přes rok. „U dobře trénovaných sportovkyň se cyklus vrací do normálu často po dosažení určité, poměrně přesně definované hmotnosti. Některé sportovkyně tak ví, že klesne-li jejich hmotnost například na 50 kg, přestanou menstruovat. A naopak dostanou-li se s váhou nad, jejich cyklus se zcela spontánně,rozeběhne‘,“ říká gynekolog Ročárek.

3) DĚLÁ MI RADOST JÍST

Stravuji se pestře a nejsem ochotná si všechno jídlo naprosto přesně vážit, odměřovat a hlídat množství tuku, aby se mi náhodou,neusadil‘ na břiše. Jídlo je pro mě zábava, společenský rituál, a to neznamená, že se cpu dorty. V jednom období jsem svůj jídelníček striktně hlídala, přestalo mě jídlo bavit, stalo se povinností a já začala být úzkostnější. Abych docílila viditelných břišních svalů, musel by být můj příjem nižší, než je aktuální potřeba, což by se odrazilo na mém výkonu a energii, kterou potřebuji pro práci.

4) MÁM JINÉ CÍLE

Vybudovat six-pack není krátkodobá záležitost, ale vyžaduje to intenzivní trénink a disciplínu. Nechci se orientovat jen na jednu svalovou skupinu. Sice posiluji břicho v každé tréninkové jednotce, ale neřeším jen cviky na povrchové svaly. Ty zařazuji 1-2x do týdne. Chci se věnovat i dalším sportům, jít klidně místo workoutu na běžky, cestovat, celkově být fit, objevovat nové cesty i cviky, být lepší trenérka a atletka. To jsou moje cíle, moje priority.

5) NEPOTŘEBUJI TAK STVRZOVAT SVOJI FORMU

Už jsem to zmínila, ale je to opravdu nejdůležitější bod, a tak si zaslouží zopakovat: six-pack nemá co dělat s tím, nakolik jsem kompetentní jako trenérka nebo dobrá jako atletka (a vy jako šikovná sportovkyně). Jasně, líbí se mi ploché zpevněné bříško bez zbytečného tuku.

Zdroj: