V lékárně se hlavně ptejte! Poradíme vám na co konkrétně

Pavla Petříková Holasová radí ohledně užívání léků, doplňků stravy, ale také první pomoci.
Vedoucí farmaceutická asistentka z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny Pavla Mikulcová ve volném čase objíždí s kolegy seniorská sdružení a pečovatelské domy, aby zjišťovali, v čem starší lidé nemají jasno: ohledně užívání léků, doplňků stravy, ale také třeba první pomoci. Senioři – a zdaleka nejen oni – často nevědí, na co mají nárok.

S oblibou říkáte, že lékárna není obchod…

Není to ani pouhá výdejna léků. Lékárník není prodavač ani podavač, ale ten, kdo ví, jak léky účinkují a kde v těle působí. Často může podchytit špatnou kombinaci léků nebo chybné dávkování. Je vlastně posledním článkem kontroly toho, co lékař předepíše. Anebo se předepsaný lék nehodí k těm, které už pacient užívá a o kterých svého lékaře neinformoval. 

Hrozí interakce i u běžně užívaných léků?

Samozřejmě! I u tak zdánlivě neškodných léků, jako jsou ty na nachlazení. Pozor, potíže mohou způsobit i nesprávné kombinace léků a potravy nebo léků a různých doplňků stravy. Z hlediska interakcí mohou být volně prodejné léky podobně nebezpečné jako ty, co lidé dostanou od lékaře na předpis. A nejohroženější jsou právě senioři, protože ti většinou užívají více než jeden lék. Respektive nejčastěji dva až šest předepsaných a někdy až další tři volně prodejné.

Jaké riziko interakcí to představuje?

Když někdo užívá pět léků, tak teoretická pravděpodobnost, že jejich účinky se budou přebíjet či zesilovat, je zhruba padesátiprocentní. A u každého dalšího léku výrazně narůstá. V případě sedmi různých léků už je to jistota. Proto by se lékárníci a farmaceutičtí asistenti měli lidí při výdejích léků ptát, které už mají doma.

A ruku na srdce, děje se to?

Když jsme začali za seniory jezdit, dali jsme jim dotazník. A v něm jsme se ptali, zda mají zkušenost, že se jich v lékárně při výdeji léků ptají na přidružená onemocnění a užívané léky. Většina dotázaných k mé velké lítosti odpověděla, že ne. To je samozřejmě naše chyba a moc mě to mrzí. Studenty učíme, jak by měl vypadat algoritmus při výdeji léků, na jaké dotazy by neměli zapomenout. Ale v praxi zřejmě není dost času – a někdy ani chuť. Proto seniory učíme, ať sami hlásí, co berou. Pokud užívají léky na ředění krve, například warfarin, vždycky by to měli hlásit, protože ten interaguje se spoustou dalších léků i doplňků stravy. Takže hlásit, třebaže si vyzvedávají jen nějaký preparát na chřipkové příznaky. Musím ale uznat, že v posledních letech dochází ke zlepšení. Klienti lékáren již velmi často užívané léky hlásí předem, ale stále je co zlepšovat.

Co jste ještě od seniorů zjistili?

Ptali jsme se, zda vůbec vědí, s kým mají tu čest v lékárně. Jestli tuší, že tam mohou narazit na farmaceutického asistenta a lékárníka a jaký je rozdíl v jejich kompetencích. To z toho důvodu, aby si lidé uvědomili, že ne v každé lékárně, zejména z důvodů šetření, jednají správně, když tam asistent vydává léky na recepty. Lidé se ptají, jak to vlastně poznají. Podle vyhlášky je nutné, aby všichni v lékárně měli cedulky nejen se jménem, ale také s pracovní pozicí. Vysvětlili jsme jim, jaké má kdo vzdělání. Že asistenti nejsou nevzdělaní lidé, jak je někdy média prezentují, a že v samoléčbě jsou plně kompetentní. Mají poradit a navrhnout optimální preparát. Ovšem lék na recept by vydávat neměli. 

Lékárník také může vyměnit lékařem předepsaný lék?

Ano – a to je pro klienty důležité zejména kvůli ušetření peněz. Proto jim vysvětlujeme, co je to generikum: že jde o stejný lék o stejné síle, stejném počtu balení, jako jim lékař předepsal, jenom že je to pro ně ekonomicky výhodnější. Nejedná se totiž o originální lék, kde se v ceně platí dlouhá léta vývoje a výzkumu, ale o jeho levnější variantu vyráběnou po skončení platnosti patentu originálního léku. V mnoha případech lékárník navrhne – ze zákona musí –, že pacientovi vymění předepsaný lék za bezdoplatkový nebo s nižším doplatkem. Ale je třeba vědět, že jsou také skupiny léků, kde záměna není vhodná, a že lékař proto může na recept napsat NEZAMĚŇOVAT. Lékárník toto přání musí ctít. S každou navrhovanou změnou musí pacient souhlasit a nejlépe si nechat na balení vyznačit i název původního, na recept předepsaného přípravku, aby pak neužíval dva léky se stejnou účinnou látkou.

V čem ještě starší lidé tápou?

Velmi je zajímají léky na bolest. Stěžují si například, že jim paralen nepomáhá. A my jim vysvětlujeme, že jsou vlastně poddávkovaní. Když má někdo 80 kilo a vezme si jeden paralen, tak mu logicky lék nezabere, potřebuje vyšší dávku. Vysvětlujeme také, že některé léky, jako jsou například nesteroidní antiflogistika, můžou zvyšovat riziko krvácivých stavů a ne pro každého jsou vhodné. Předpokládám, že často je potřeba vysvětlit také rozdíl mezi lékem a doplňkem stravy. Podle zákona by dnes v každé lékárně měly být léky od doplňků stravy zřetelně odděleny, aby nedošlo k omylu. Ale je pravda, že lidé mnohdy nevědí, že léky jsou registrované, což mimo jiné znamená, že jejich výrobce musel klinickými studiemi doložit, že opravdu účinkují a jsou zároveň pro pacienta bezpečné. Doplňky stravy nemusejí mít prokázanou účinnost. Stačí, že neškodí. Je ale třeba, aby měl i doplněk stravy označení o schválení. Na druhou stranu mnohé přípravky, které se dříve prodávaly jako doplňky stravy, si výrobce nechal zaregistrovat jako lék a získal registrační číslo. Je to případ třeba některých preparátů na klouby. A to je také velké téma.

Co je důležité vědět?

Že právě kloubní přípravky s účinnými látkami chondroitin nebo glukosamin sulfát na rozdíl od dalších fungují, jen je třeba vědět, co od nich čekat. Jsou to léky, které mají pomalý nástup účinku. Látky v nich obsažené jsou tělu vlastní, máme je tedy všichni v sobě, ale postupem věku už nepokryjí potřebu a je dobré je tělu dodat. Mají minimum nežádoucích účinků, nicméně jejich efekt nastupuje pomalu. Trvá čtyři neděle, než se hladina pomalu navýší. Na druhou stranu je zbytečné užívat je déle než tři měsíce, protože mají také pomalé odbourávání. Stačí je brát tři měsíce, pak si dát čtvrt roku pauzu a zase nasadit užívání. Lidé tak ušetří peníze a léčba má zároveň smysl.

Už nějakou dobu se setkáváte se seniory a probíráte s nimi jejich problémy. Co by ještě potřebovali?

Do budoucna si říkám, že by nebyl špatný nápad vytvořit občas nějaký blog, kde by senioři probírali s kolegy problémy ohledně prostaty. Byl by to takový uzavřený pánský klub. Ženy se většinou neostýchají zeptat, ale muži mohou mít problém. ­

Pavla Mikulková
Vedoucí farmaceutická asistentka Institutu klinické a ­experimentální medicíny.

Vystudovala obor farmaceutický laborant na­ Střední zdravotnické škole Alšovo nábřeží v­ Praze, v ­roce 2012 dokončila specializační studium v ­Brně NCO NZO na ­katedře managementu – Organizace a ­řízení ve­ zdravotnictví. Věnuje se zdravotnické a ­lékové osvětě zaměřené na ­seniory, spolu s­ kolegy poskytuje konzultační služby ohledné užívaných léků.

Byla členkou výboru Sekce farmaceutických asistentů, kde se podílela na­ pořádání vzdělávacích akcí pro farmaceutické asistenty a ­jiné nelékařské obory. Lékovou poradnu, kam je možné se obrátit, když potřebujete poradit s ­jakýmkoli problémem ohledně užívání léků, najdete na­ webech www.sensen.cz a www.ikem.cz v sekci lékárna. Ústavní lékárna IKEM nabízí lékové poradenství v oblasti kombinace léků, snižování hmotnosti, odvykání kouření apod.

Aktivujte si
14 dní zdarma
Stovky hodin cvičebních videí a meditací na jednom místě.
Přístup ke speciálům Kondice. Žádné závazky.
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.