Éra, kdy mléko bylo superpotravinou, odeznívá. Nedávno přinesl deník The Guardian obsáhlý text popisující, jak Britové dnes mléko hromadně opouštějí a jak raketově stoupá prodej mlék ovesných a ořechových. Ve stejnou dobu napsal německý Stern: „Je to absurdní systém. Je v něm spousta peněz, moci a ničení. S ročním obratem téměř 1,5 bilionu eur je potravinářský průmysl největším průmyslem v EU, větším než ten automobilový nebo chemický. A dominují velké společnosti produkce mléka, což má zničující vliv na malé farmáře… V Německu je mléko propagačním nástrojem, slevy lákají lidi levným mlékem za výhodnou cenu. A nízké ceny nutí evropské zemědělce produkovat absurdní přebytek mléka pod vysokým tlakem.“

Evoluce mléku přála

S ohledem na dlouhou historii člověka je pití mléka poměrně nový zvyk. Ještě před cca 10 000 lety téměř nikdo zvířecí mléko nepil. Prvními uživateli byli ranní zemědělci a pastevci v západní Evropě – jedni z prvních lidí, kteří žili s domácími zvířaty, včetně krav. Existuje jeden biologický důvod, proč je pití živočišného mléka nepřirozené. Mléko obsahuje druh cukru zvaný laktóza, který se liší od cukrů vyskytujících se v ovoci či jiných sladkých jídlech. Organismus kojenců vytváří speciální enzym zvaný laktáza, který umožňuje trávit laktózu v mateřském mléce. Ale po odstavení v raném dětství se u lidí produkce laktázy zpomaluje, občas se úplně zastaví. A bez laktázy nejde laktóza v mléce správně trávit. Výsledkem bývá, že pokud dospělý pije hodně mléka, může u něho docházet k nadýmání, bolestivým křečím, a dokonce k průjmu. (Stojí za zmínku, že podobná situace nastává i u jiných savců – mléko nedělá dobře ani psům, kočkám či samotným kravám…)

Profesor genetiky Dallas Swallow z University College London vysvětluje, že speciální mutace umožňující bezproblémové trávení mléka se vyvinula zejména u „pastevců“, respektive lidí, kteří chovali hospodářská zvířata. „Lovci-sběrači“, kteří zvířata nechovali, mutaci nezískali. „Dává smysl, že lidé, kteří neměli přístup k živočišnému mléku, nebyli pod velkým evolučním tlakem, aby se přizpůsobili jeho pití. A také se spekuluje, že mléko může mít kromě své nutriční hodnoty i jiné výhody. Lidé, kteří chovají hospodářská zvířata, byli vždy vystaveni specifickým chorobám, včetně např. antraxu či kryptosporidiózy. Je možné, že pití kravského mléka poskytuje protilátky proti některým z těchto infekcí. Ostatně ochranný účinek mléka je skutečně považován za jednu z výhod kojících dětí…“ míní profesor. Zároveň však tvrdí: „Není jasné, zda je laktáza stále aktivně podporována evolucí, a zda tedy bude nadále v organismu člověka přítomná.“

Nevylučovat, ale hledat jiné podoby

Na černé listině mléko stále není. Nedávno zveřejněná studie OSN popisuje „planetární zdravou stravu“, která je navržena tak, aby maximalizovala pozitivní účinky na zdraví a přitom minimalizovala náš dopad na životní prostředí. Ačkoli zahrnuje požadavek co největšího omezení červeného masa a jiných živočišných produktů, stále zahrnuje ekvivalent alespoň jedné sklenice mléka denně a využívat ho především v přijatelnějších podobách pro lidský organismus. Například půl litru mléka nahradí 200 ml kvalitního jogurtu. Obdobné je to třeba s tvarohem (150 g) či tvrdými sýry (100 g). Nezastupitelné jsou mléčné výrobky zejména pro děti. Jak říká alergolog a imunolog MUDr. Martin Fuchs, „dítě potřebuje minimálně 250–500 mg vápníku denně, což ostatním jídlem (zelenina, ovoce, mouka, ryby, ořechy…) doplní jen stěží, to by muselo jíst například denně ryby. Mléčné výrobky jsou přece jen reálnější…“