Ester Janečková: Každé dítě si potřebuje hrát

Ester Janečková: Každé dítě si potřebuje hrát

Letos v dubnu oslavily Zuzana Jelenová s Hanou Urbanovou, zakladatelky Sdružení na pomoc dětem s handicapy, svou patnáctiletou působnost mezi neziskovými organizacemi. Coby maminky se scházely od roku 1999 v herně Mateřského centra Klubíčko na Černém Mostě, kam docházely se svými dětmi se zdravotními problémy. Inspirovány potřebou individuálního přístupu k těmto dětem se pustily do projektu „Integrovaná herna“, který pod záštitou YMCA Praha bezplatně realizovaly téměř 3 roky.

„Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel.“ Albert Camus

Postupně se na ně obracelo stále více rodin, které měly zájem nejen o docházku do herny, ale i o další aktivity. V dubnu 2001 se rozhodly na základě dosavadní úspěšné činnosti a odborného vzdělání založit samostatné občanské sdružení rodičů a přátel rodin s handicapovanými dětmi. Sotva by si dovedly představit, kolik dětí a s jak širokým spektrem specifických potřeb bude jimi poskytované služby jednou využívat. Po rozsáhlé rekonstrukci bývalé mateřské školy na Rajské zahradě se v květnu 2003 otevřely dveře Komunitního centra Motýlek. Od této chvíle si do něj nacházely cestu také děti žijící v nevyhovujících rodinných podmínkách nebo prožívající tíživé životní události.

ester_titulka„Každé dítě si potřebuje hrát a trávit příjemně svůj volný čas, ale pro každé to bohužel není jednoduché a samozřejmé. Děti s handicapem nejrůznějšího druhu jsou často izolované, bez možnosti zábavy i společnosti. Motýlek naštěstí skvěle tento problém řeší. Obdivuji lidi, kteří pro ně vytvářejí smysluplný a radostný program. A takové jsem našla právě v Motýlku,“ říká herečka, moderátorka a patronka Motýlku Ester Janečková, která sdílí stejné hodnoty a celý tým doprovází na cestě k naplňování cílů od roku 2007.

Na otázku, kde se vzal nápad rozšířit služby o nízkoprahový klub Pacific, kam mohou docházet děti a mládež od 6 do 22 let, aby svůj volný čas netrávily v partách, na ulicích, v parcích nebo hernách, odpovídá ředitelka Hana Urbanová:

„No jak… Motýlek provozujeme na sídlišti, kde žije mnoho rodin sociálně slabších nebo z minoritních etnických skupin. Jejich děti chodily kolem našich oken a klepaly, že chtějí také dovnitř. A tak si samy řekly. Nízkoprahovost znamená snadnou dostupnost pro ty, kdož jsou zvyklí trávit volný čas pasivním způsobem, nezapojují se do běžných kroužků či sportovních oddílů. Klub jim poskytuje kvalitní alternativu aktivního vyžití a zásadním přínosem je také prevence a poradenství. Mnohdy děti pocházejí z opravdu smutných rodinných poměrů, kde nezažívají vůbec hezké a bezstarostné dětství. Kdo žije spokojený život, těžko si umí představit, s jakými osudy se v naší práci setkáváme. Není výjimkou, že se již během svého dětství setkají s násilím, agresivitou, nepochopením a nezájmem ze strany rodičů, a to vše podbarveno i zoufalou ekonomickou situací celé rodiny.  A jen málo z nich vyrůstá v úplné rodině. Není také neobvyklé, že každé z dětí má jiného otce a zároveň se ne vždy jedná o ideální náhradní tatínky. Na pořadu dne tak bývají dluhy, problémy se zákonem, nezaměstnanost jednoho nebo obou rodičů. To vše se pak odráží nejen v rodinném, ale i širším prostředí.“

Komunitní centrum Motýlek v průběhu let měnilo a přizpůsobovalo nabídku aktivit potřebám klientů a dnes nabízí tři registrované sociální služby – centrum denních služeb pro děti a dospívající od 3 do 19 let se zdravotním znevýhodněním (Downův syndrom, vzácné syndromy, DMO, autismus atd.), nízkoprahový klub Pacific a od ledna 2012 se pracovníci věnují i ambulantní a terénní práci, dnes sociálně aktivizační služba, kde se dostává podpory rodinám s dětmi ve věku od narození do 18 let, jejichž vývoj je ohrožen v důsledku nevyhovujících podmínek v rodinném prostředí. Prioritním cílem je posílení rodičovských kompetencí a snížení rizika odebrání dětí a jejich umístění do náhradní péče. Službu mohou využít také těhotné ženy a jim blízké osoby, kde po porodu hrozí stejné riziko.

Je až neuvěřitelné, že Motýlkem ročně projde kolem 400 dětí, ačkoli personálně jej zajišťují jen dvě desítky pracovníků. Velké poděkování proto patří dobrovolníkům a studentům, kteří zde pomáhají během školních praxí. Od samého počátku jsou nedílnou součástí programů a ani dnes by se sdružení bez jejich času, věnované energie a dovedností neobešlo. Dobrovolnická služba je založena na ochotě pomáhat bez nároků na finanční odměnu a vychází z aktuálních potřeb sdružení. V týmu pomáhají dobrovolníci různých věkových skupin – od studentů středních škol až po seniory. Studenty často motivuje získání praxe před přijímacím řízením na vysoké školy. Ti středního věku většinou pracují v komerční sféře a Motýlek vyhledávají pro smysluplnou a zajímavou práci s dětmi, získání znalostí a dovedností, mají zde možnost vidět výsledky své práce a zažít pocit prospěšnosti druhému člověku.

Pokud vás činnost Komunitního centra Motýlek oslovila, můžete se i Vy stát součástí pomoci
a povzbuzení rodinám v jejich nelehkých životech.

www.motylek.org

Kondice

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.