Rakovina: 3 OTÁZKY PRO Marii Ředinovou, ředitelku České ILCO

Před deseti lety se léčila s nádorem tlustého střeva. Po zvládnutí nemoci se začala věnovat lidem se stejným problémem v organizaci České ILCO. Ta sdružuje lidi po operaci střev, kteří musejí žít s vývodem.

Z čeho jste čerpala sílu?

Pro mě byly klíčové dvě knihy, z každé jsem si pro sebe vybrala  důležitou část. Miluj svůj život od Louise Hay, podle které jsem se naučila relaxovat, a Čtyři dohody. Zvláště bych zdůraznila tuhle: ‚Dělej vše nejlíp, jak to dokážeš, ale ne víc, protože to unavuje‘. To se moc dobře hodí i na nemocné rakovinou. Po léčbě jsem zvládla sotva sejít schody a vyjít před dům. Muselo mi to stačit. Později jsem zvládla uvařit, ale už ne nakupovat či prát. Tak to udělal někdo jiný z rodiny. Je důležité to přijmout.

Na co ještě je dobré myslet při rekonvalescenci?

Je dobré vnímat, že se to zlepšuje. Pamatuju si, že když jsem po roce léčby začala chodit do práce, byla jsem tak vyčerpaná, že jsem chodila spát v osm. O dva měsíce později už to bylo v devět. Člověk dělá malé pokroky, ale stojí za to je sledovat, uvědomovat si je.

Proč je důležité potkávat stejně postižené lidi?

Člověk, který se dozví, že má nádor, se v tom cítí sám a hledá jakoukoli pomoc, ale i praktické rady. Pamatuju si, že jsem strašně toužila vidět někoho, kdo žije s vývodem, abych viděla, jak to zvládá. Pacientská sdružení mohou pomoci zmírnit strach z nemoci, v našem případě třeba poradíme, kam se obrátit, když nesedí pomůcky, které lidé s vývodem potřebují.

Lucie Frydecká

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.