Pomůže hormon lásky s léčbou autismu?

Pomůže hormon lásky s léčbou autismu?

Hormon, díky němuž se matky mazlí se svými dětmi, může podle vědců pomoci milionům lidí, kteří trpí nějakou poruchou v sociálních interakcích, jako je například autismus. Řeč je o oxytocinu, hormonu, který činí lidi laskavějšími. Ví se o něm třeba to, že ženy, které ho mají více, jsou ke svým dětem laskavější a že se výrazně podílí na rozvoji mateřské lásky.

Potvrdila to i nedávná studie vědců z univerzity Bar-Ilan v Izraeli, kteří měřili přirozenou hladinu oxytocinu během těhotenství a po porodu sledovali, jak se ženy dívaly na své děti, jak se jich dotýkaly, mluvily na ně či je hladily. Svá pozorování srovnávali s rozvojem náklonnosti k potomkovi během prvních čtyř týdnů po narození. Souvislost mezi množstvím oxytocinu a pozorností, kterou matky svým dětem věnují, je podle nich více než zřejmá. O tomto zjištění a dalších novinkách v souvislosti s oxytocinem vyšel článek na webovém vydání deníku Daily Mail.

Rozdejte peníze cizím lidem, prosím

Tento hormon, který si přitom tělo samo produkuje v mozku, konkrétně v neurohypofýze, má vliv například na průběh porodu i kojení a soudí se dokonce, že ovlivňuje i fungování mužského těla, konkrétně ejakulaci.

Vědci neustále přicházejí s novými a novým postřehy týkajícími se toho, co všechno může oxytocin ovlivnit. – Paul Zak z Claremont University v Kalifornii tak například zjistil, že účastníci studie, kteří byli vyzvání, aby se rozdělili o předem danou sumu peněz s neznámým člověkem, byli díky oxytocinu mnohem štědřejší: ti, kteří dostávali zvýšené dávky tohoto hormonu, nabízeli cizím lidem o 80 procent víc peněz než ti, kdo dostali jen placebo.

To však není nic proti zjištění, že by šlo využít právě tohoto hormonu při léčbě lidí, kteří mají vážné problémy se sociální interakcí a komunikací. Dospěli k tomu výzkumníci z Duke University v severokarolínském Durhamu, kteří tento hormon pomocí rozprašovačů šířili mezi opice druhu makak rhesus a sledovali, nakolik ovlivňuje jejich sociální dovednosti nebo naopak agresivitu. Tato zvířata jsou obvykle poměrně sobecká, ale po tom, co je zasáhl proud oxytocinu, byla najednou ke svým druhům štědřejší a například se s nimi dělila o ovocnou šťávu.

Oxytocin na vrozený problém? Těžko

Hlavní autor studie Michael Platt řekl, že oxytocin zřejmě narušuje původní sociální bariéry. To však samozřejmě může mít i negativní dopad, protože někteří makakové po něm byli agresivnější. To potvrdil i Platt. Podle něj se první hodinu či dvě po tom, co byla ovlivněna hormonem, některá zvířata chovala agresivněji a trvalo několik hodin, než začala být naopak soucitnější a méně sobecká.

Proto jsou zatím odbornici v odhadování možností použití oxytocinu opatrní. Například lékařka Gina Gomez- de-la-Cuesta z americké Národní společnosti pro autismus v USA označila výsledky studie za hodně předběžné. „Zatím neexistuje žádný důkaz, který by mluvil ve prospěch toho, aby se oxytocin používal při léčbě autismu. To je vrozený a celoživotní stav a je ovlivněn různými fyzikálními faktory a na to se vědci při sledování vlivu oxytocinu zatím nezaměřili,“ varovala.

Vědci proto musí nyní prověřit, jak přesně oxytocin ovlivňuje chování a zda je jeho vliv dlouhodobý a předvídatelný.

Anna Chaloupková

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.