Dětem nestačí říct, že drogy jsou špatné

Dětem nestačí říct, že drogy jsou špatné

S tím se zvědavé děti nespokojí. Proto psychiatr Marian Koranda, který vede Dětské a dorostové detoxikační centrum v Praze, rodiče nabádá, aby si o účincích drog nejprve přečetli, než o nich budou s potomky mluvit. Plané mudrování a fráze děti snadno odhalí.

Kdy s dětmi začít mluvit o drogách?

Není potřeba uspěchat tzv. specifickou prevenci, tedy podrobně mluvit o drogách včetně alkoholu a jejich účincích. I když už dvouleté dítě by mohlo vědět, že existují nápoje, které jsou jen pro dospělé, a dětem je po nich špatně.

V dětském věku je mnohem důležitější tzv. nespecifická prevence, což například znamená děti vychovávat ke zdravému životnímu stylu, sebevědomému vztahu ke svému tělu a také jim předat radost z vědění. K tomu patří i neznevažování učitelů. K drogám inklinují především ti, kteří mají nízké sebevědomí, málo si věří a drogy potřebují jako berličku k tomu, aby se začlenili mezi své vrstevníky. Drogy se také týkají těch, kteří si nesou negativní zkušenosti ze své vlastní rodiny.

Co když ale dítě vidí vlastního rodiče třeba v kocovině?

Správné je se v takové chvíli dítěti omluvit a říct mu, že hluboce litujete toho, že jste ztratili kontrolu nad svým chováním. Tím, že dítěti dáte najevo, že i vy jste selhali, ať už nyní, nebo v minulosti, nesnižujete svou rodičovskou autoritu, ale naopak si připravujete cestu k tomu, jak mluvit o tom, jak se z vlastních chyb poučit. Proto je důležité vytvořit v rodině bezpečné a vstřícné prostředí, ve kterém hovory o drogách nejsou tabu.

Jak s dětmi mluvit o závislých?

Je dobré dítěti říct, že se jedná o člověka, který si stejně jako mnozí jiní myslel, že má drogu pod kontrolou, ale že droga je vždy silnější. Musíme počítat s tím, že se vždy ve společnosti najdou jedinci, kteří budou nějakou drogu brát. Měli bychom ale vytvořit jakousi záchrannou síť, aby v případě problémů mohli včas najít adekvátní pomoc. Léčba závislého pacienta je vždy mnohonásobně dražší než prevence. Proto je lepší vůbec nedat droze šanci, aby nad člověkem vyhrála, a raději nic nezkoušet. Frajer je ten, kdo je silný a vydrží nezkusit, ne naopak.

Jenže zvědavost bývá silnější, a tak si asi většina dospívajících chce vyzkoušet alkohol nebo cigarety.

I proto je tak důležité s dítětem otevřeně mluvit a zbytečně neeskalovat konflikty. Zastrašování ani citové vydírání nepomáhá. Říkat „to mně by se nikdy nemohlo stát“, „to mi nesmíš udělat, to mě zničí“, nemá žádný efekt stejně jako plané mudrování a obecné fráze typu „drogy jsou špatné, tak je neber“. Děti jsou zvídavé a potřebují podle svého věku zdůvodnění škodlivosti drog. Proto by i rodiče samotní měli mít zájem se o omamných a psychotropních látkách něco dozvědět. Když to zlehčím, tak principem by mělo být vybavení dítěte do života ve smyslu: „když už jsi tak hloupý, že to musíš zkusit, tak hlavně v bezpečném prostředí a s lidmi, na které se můžeš spolehnout, že tě nenechají ve štychu, kdyby došlo ke komplikacím“.

A co když je jeden z rodičů závislý?

Opět je důležitý upřímný přístup, netajit tyto problémy před dítětem. Zastírání a vylepšování reality nemá smysl.

Moje dítě bere drogy. Jak s ním mluvit?

Snažte se uklidnit a neřešte nic v afektu. Raději se na vzájemný rozhovor předem připravte a ujasněte si svá stanoviska.

Buďte jako rodiče jednotní a připomeňte si, že nejste viníky situace. Od dítěte očekávejte vztek, zlost, pláč i vše najednou.

Dejte jasně najevo, že užívání drog považujete za nepřípustné poškozování zdraví, ale že svému dítěti věříte, že se nechce stát otrokem drogy či alkoholu.

Snažte se naslouchat a vést otevřený dialog. Ujistěte dítě, že o něj stojíte, i když udělalo chybu.

Nestyďte se mluvit o svých vlastních selháních.

Pokud je rozhovor příliš prudký, přesuňte jej na později.

Cílem není vzájemná konfrontace.

Kondice

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.