Co je šetrnější: Kyretáž, nebo pilulka

Co je šetrnější: Kyretáž, nebo pilulka

Až každé páté těhotenství končí samovolným potratem. Ženy jsou pak automaticky posílány na kyretáž. Ta však není bez rizika. Existují přitom jiné, šetrnější možnosti: kromě čekání na samovolné vypuzení plodu je to podání pilulky. V Česku byla registrována loni v létě, na trh by měla vstoupit v následujících týdnech.

Z důvodu nějaké se životem se neslučující chyby početí odumře až 60 % všech lidských zárodků. Příroda je milosrdná alespoň v tom, že ženy o většině těchto případů vůbec neví. Mrtvý zárodek tělo vypudí do 14 dnů, takže žena proces zaregistruje jen jako další, byť třeba opožděnou a o něco silnější menstruaci.

Podle lékařů nemá cenu po důvodech tak vysoké neúspěšnosti lidského rozmnožování pátrat, jde o přirozený proces. „Je to v podstatě regulační mechanismus, kterým se příroda snaží o zdravé jedince,“ říká pražská lékařka Helena Máslová. Paradoxně jde proti nám i věda. „Kdyby se navíc těhotenství díky lepší diagnostice nepotvrzovala v tak časném stadiu, byla by spousta žen zklamání ušetřena,“ myslí si Marek Ľubušký, předseda Sekce ultrazvukové diagnostiky České gynekologické a porodnické společnosti.

Slyšela jste o interrupci?

Snažte se ale takovým vysvětlováním uchlácholit ženu, která právě zjistila, že o své vymodlené těhotenství přišla. Ostatně na nějaké velké utěšování a empatický přístup není na gynekologiích čas a mnohdy ani nálada.

Své o tom ví i Marie (34). Před třemi lety přijela s krvácením v sedmém týdnu těhotenství do pražského Podolí. „Vyfasoval mě starší lékař, rutinér, který jen suše konstatoval, že je plod mrtvý. A že musím podstoupit chirurgickou revizi dělohy. Rozbrečela jsem se a zeptala se, co to přesně znamená. Lékař se na mě podíval jako na nějakou nepřipravenou školačku a povzdechl si: ‚Slečno, slyšela jste někdy slovo interrupce?‘ Na to mě s lejstry o tom, že na sebe beru všechna rizika a že jsem byla plně poučena, poslal domů.“ Ještě ledovější sprcha čeká na ženy, které o tom, že jejich těhotenství předčasně skončilo, nic netuší, protože se u nich příznaky potratu dosud nedostavily. Smutnou novinu se dozvědí až na ultrazvuku, kam dorazí celé natěšené na první obrázky svého dítěte. Ty však lékař jen suše okomentuje s tím, že plod nejeví známky srdeční činnosti a přestal se vyvíjet. A – opět – že je nutné dělohu chirurgicky vyčistit od zbytků těhotenských tkání.

Kyretáž: rizika i přednosti

Takzvaná kyretáž neboli výškrab se provádí v celkové narkóze. Ženě jsou buď před zákrokem podány léky na roztažení děložního hrdla, nebo, častěji, se roztahuje mechanicky. Musí jím totiž projít kyreta, ostrý nástroj, kterým se vyčistí děložní dutina. Tomuto úkonu někdy předchází aspirace, kdy se zbytky těhotenských tkání odsají. Kyretáž je jednou z nejběžnějších gynekologických operací, přesto nelze její rizika odbýt mávnutím ruky. Patří mezi ně poranění děložního hrdla nebo dělohy, její proděravění, zavlečení infekce a následné srůsty, které mohou v budoucnu vést k mimoděložním těhotenstvím nebo i neplodnosti. V extrémních případech může kyretáž skončit úplným odstraněním dělohy. Bez rizik navíc není ani celková narkóza.

„Úspěšnost chirurgického zákroku je ovlivněna rovněž zkušeností operatéra a revize dutiny děložní patří mezi zákroky výukové, které většinou provádějí mladí lékaři,“ připouští Ľubušký. Vedoucí Centra fetální medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Pavel Calda má naopak za to, že obavy z operace bývají přehnané. „Kyretáž bych nedémonizoval. Pokud se provede šetrně, nezanechává žádné následky,“ říká. Podle lékaře je patnáctiminutové chirurgické odstranění odumřelého plodu mnohem lepším řešením než čekání, až si s tím poradí tělo samo. „To může trvat i dlouhé týdny a měsíce a vést k řadě vážných problémů, v krajních případech skončit třeba až smrtícím karcinomem,“ varuje ty, které spoléhají, že ‚příroda to zařídí‘.

Hraje se o čas

V pohledu na to, který přístup je pro ženu lepší a obnáší menší rizika, se odborníci úplně neshodnou. Do velké míry záleží na tom, v jakém stadiu těhotenství skončilo. „Pokud těhotenství skončí do 6. gestačního týdne, lze počkat, ať si s tím organismus poradí sám, a není vždy nutné ihned indikovat chirurgickou revizi dutiny děložní. Později se už farmakologické nebo chirurgické intervenci většinou nevyhneme. Z medicínského hlediska je ale nechirurgická varianta teoreticky většinou výhodnější, ale déle to trvá a nemusí to vždycky na sto procent vyjít,“ upozorňuje Ľubušký.

Podle odhadu Máslové se kyretáži raději vyhne až 20 % žen. A spousta z nich prostě proto, že je svým necitlivým přístupem odradí sám zdravotnický personál. „Rizika to samozřejmě má, ale to kyretáž a celková narkóza taky. Tělo si s odumřelým plodem v 99 % samo poradí. Pro ženinu psychiku to může být lepší než opětovná konfrontace s nemocničním prostředím,“ domnívá se lékařka.

Vezmi si prášek!

Zlatou střední cestou mezi chirurgickým zákrokem v nemocnici a nejistým vyčkáváním je podání pilulky, která přirozený proces urychlí tím, že vyvolá děložní stahy. V Čes­ ku byl (nejen) k tomuto účelu loni v létě registrován přípravek Mifegyne. Ano, ten, který vyvolal bouřlivé reakce, protože se užívá především jako ‚potratová pilulka‘.

Osobní zkušenosti s ním má Zuzana (30), žijící ve Francii, odkud přípravek pochází. „Těhotenství podle ultrazvukového nálezu skončilo v sedmém týdnu. Lékařka mi popsala výhody i nevýhody všech tří postupů. Rozhodla jsem se pro pilulku, jejímž rizikem bylo ‚jen‘ to, že budu hodně krvácet, bude to bolet anebo že se vypuzení plodu prostě nepovede. Přišlo mi to ale jako šetrnější řešení než chirurgický zásah,“ vzpomíná.

Pilulka nezabere, jinými slovy děložní dutina se dostatečně nevyprázdní, u každé dvacáté pacientky. Zuzana byla jednou z nich. „Ultrazvuk ukázal, že většina tkáně v děloze zbyla. Kyretáž jsem stále nechtěla a lékařka mě ubezpečila, že při druhém podání léku to ve většině případů klapne.“

Po druhé dávce se už dostavily silnější, ale stále snesitelné křeče v podbřišku a velice silné krvácení s kusy tkáně. Přesto se děložní dutina nevyprázdnila celá a Zuzana na kyretáž musela.

„Nakonec jsem byla ráda, že to mám po třech týdnech konečně za sebou, a zákrok se naštěstí povedl bez komplikací. Ale kdybych se měla dneska rozhodnout znovu, zase bych nejprve volila hormonální cestu. Sice to krvácení není nijak povzbudivé, ale byla jsem v klidu domova a myslím, že mé psychice to vlastně pomohlo nejvíc,“ domnívá se Zuzana.

Za pilulkou jen do nemocnice

Jak to tedy s pilulkou doopravdy je „Nechirurgický postup je z medicínského hlediska šetrnější. Záleží však na stáří těhotenství. Po šestém týdnu narůstá v děloze objem těhotenské tkáně, kterou je třeba odstranit, a tak stoupá i pravděpodobnost, že se žena následné chirurgické revizi stejně nevyhne,“ upozorňuje Marek Ľubušký z Fakultní nemocnice Olomouc. Mifegyne by se měl na českém trhu objevit v řádech týdnů, jakmile budou gynekologové obeznámeni s metodickým pokynem své odborné společnosti a výroba zajistí české obaly a letáky. Lék budou moci předepisovat jen gynekologové v lůžkových zdravotnických zařízeních, tedy v nemocnicích, a hrazen bude ze zdravotního pojištění.

***

CHYBÍ ČAS A PENÍZE

Zatímco někteří lékaři se kritice svého přístupu k ženám brání zuby nehty, Marek Ľubušký z Fakultní nemocnice Olomouc ji chápe. „V dnešním systému organizace zdravotní péče nemá lékař na pacientku tolik času, kolik by si představoval.“ Hlavní problém je podle něj v pod nancování zdravotní péče. „Empatický přístup lékaře k pacientovi by tím ale ovlivněn být neměl,“ myslí si lékař.

IVA VOKURKOVÁ, REDAKTORKA ČASOPISU TÝDEN

Kondice

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.