Co dělají šťastní lidé jinak

Co dělají šťastní lidé jinak

Je to velký životní paradox. Výzkumy ukazují, že klíčem ke spokojenosti je dělat věci, které nám připadají riskantní, nepříjemné a občas i špatné. Věci, kvůli kterým můžeme trpět i pocity viny. Za odměnu se ale dostaví sladký pocit štěstí.

Rozsáhlá studie zahrnující více než deset tisíc lidí z téměř padesáti zemí ukázala, že je pro nás štěstí důležitější nežli peníze, pocit vlastního smyslu nebo třeba vstup do nebe. A to i přesto, že má o štěstí každý z nás svou vlastní představu. U některých je to něco, co má blízko k radosti a veselí, u jiných (často starších ročníků) jde spíše o pokoj a spokojenost. U dalších o pocit klidného vědomí, že vše, co dělají a jak to dělají, je smysluplné a správné.

Miluju, rád jím a věřím

Další výzkumy tzv. pozitivní psychologie ukazují, že kdo se cítí být šťastný, bývá i mnohem zdravější. Lépe než ostatní smrtelníci totiž zvládá každodenní konflikty a krize.

Studie, provedená v pěti evropských zemích, ukázala toto pořadí životních událostí, které pocit spokojenosti a štěstí ovlivňují přímo a dlouhodobě: na první místě je to spokojenost v partnerském životě a sexu. Následují dobré vztahy s přáteli, radost z jídla a pití a zážitek úspěchu v některé důležité činnosti. A také víra v ‚něco nad námi‘, ať je to Univerzum, Bůh nebo třeba Buddha.

Pravdou ale také je, že skutečné štěstí trvá mnohem déle nežli jedna divoká bouře dopaminu třeba právě po dobrém jídle.

Pocit štěstí je totiž něco víc než jen emoce; vychází z celkového vnímání světa včetně toho, zdali mám ráda tvar svého nosu nebo humor svého muže i po patnácti letech. Tedy ze všech těch zdánlivých maličkostí, které utváří naše očekávání, ideály i schopnost přijímat věci, které nemůžeme změnit. Z toho vyplývá, že štěstí je stav mysli. A jako takový si ho můžeme do jisté míry plánovat. Nevíte-li hned teď jak na to, možná vám napoví ti, co už to žijí.

Šťastné zvyky

Dali jsme dohromady nejrůznější výzkumy dokumentující zvláštní zvyky těch, kteří se v životě cítí být šťastní. Mimo jiné se ukázalo, že často provozují činnosti, které zdánlivě odporují zdravému rozumu, protože způsobují nejistotu, nepohodlí, rozpaky, či dokonce pocity viny. Ve finále však bývají spojovány s nezapomenutelnými zážitky. A hlavně pocity štěstí.

  1. Trocha stresu neškodí

Je pátek večer a vy máte v úmyslu jít na večeři s přáteli. Pokud si chcete být jistí, že se dobře najíte, zajdete na pizzu do osvědčeného podniku. Pokud se místo toho rozhodnete zkusit něco nového, třeba japonskou kuchyni, riskujete, že vám nimono nebo sashimi nebudou chutnat – ale třeba vás velmi příjemně překvapí.

Skutečně šťastní lidé intuitivně vědí, že je třeba nedělat pouze to, co se nám líbí. Je nutné vydávat se mimo hranice vlastní ‚bezpečné zóny‘. Šťastní lidé jsou jednoduše zvědaví. Ve studii, kterou v roce 2007 provedli Todd Kashdan a Michael Steger, monitorovali účastníci po jednadvacet dní své každodenní aktivity a pocity. Ti, kteří často pociťovali zvědavost, vyjadřovali nejvíc uspokojení. Ve finále pak i častěji dokázali potěšit své okolí. Samozřejmě, že v životě je spousta momentů, kdy je nejlepší cestou ke spokojenosti jednoduše to, co máte rádi – ať už je to poslech oblíbené písničky, nebo výlet s přáteli. Čas od času se ale vyplatí vyzkoušet něco nového, komplikovaného, nejistého, nebo dokonce zneklidňujícího. To proto, že určité nepohodlí, stres a nejistota spojené s objevováním člověka ve výsledku výrazně psychicky posilují.

  1. Pro les nevidět stromy

Obecně je šťastným lidem vytýkáno, že nejsou v kontaktu s realitou. Blaženě proplouvají životem, aniž by se zajímali o problémy a nedostatky světa. Spokojení lidé zpravidla nemyslí ani příliš analyticky. Naopak už existuje dost důkazů o tom, že lidé se sklony k depresím jsou naopak moudřejší. Schopnost rozlišovat drobnosti je totiž při pohybu v komplikovaném světě mezilidských vztahů rozhodně užitečná. Psycholog Paul Andrews z Virginia Commonwealth University dokonce tvrdí, že deprese je způsobem adaptace na život. Lidé s depresí mnohem více přemýšlejí o svých zkušenostech, a tedy získávají i jasnější vhled do sebe a do lidského nitra obecně – bohužel za leckdy vysokou emoční cenu. Přílišné zaměření na detaily totiž může každodenní fungování narušovat a obvykle se tak i u těch skeptičtějších a pesimističtějších z nás děje.

Výzkum psycholožky Kate Harkness z Queen’s University například ukázal, že lidé ve špatné náladě si zpravidla všímají i chvilkových změn ve výrazech obličejů lidí kolem sebe. Šťastní lidé mají naopak tendenci tyto drobné změny naprosto ignorovat.

Nejspíš můžete něco podobného vypozorovat i na vlastním partnerském životě. Pokud přicházíte domů naštvaní, pravděpodobně vám neujde ani nejmenší drobnost ve výrazu vašeho protějšku a není lehké se vyvarovat konfliktu („Proč sakra obracíš oči v sloup?!“). Když jste dobře naladěni, většinou o takových věcech vůbec nepřemýšlíte („Klidně mě popichuj, vím, že mě stejně miluješ!“). Šťastní lidé mají přirozenou emoční obranu, která je chrání před přílišnou tíhou detailů. A také zodpovědnosti. Většinou jim totiž příliš nezáleží ani na vlastním výkonu. Studie, ve které ti, kteří svou spokojenost hodnotili devíti nebo deseti body z deseti, ukázala, že v osobním životě dosahovali často nižších výkonů (známek ve škole, pracovního zařazení apod.) než ti, kdo hodnotili svou spokojenost jako průměrnou. Jednoduše si se svým výkonem nedělali moc hlavu. To neznamená, že byste se neměli o nic starat. Všímat si detailů je důležité. Pokud byste jim však věnovali pozornosti příliš, bude to pro vás nejspíš vyčerpávající až paralyzující. Ti nejšťastnější z nás radostně přijímají fakt, že nedokonalost bývá cenou za pohodu.

  1. Štěstí je nakažlivé

Už jste to slyšeli alespoň milionkrát: dobrého přítele poznáte podle toho, že vám pomůže, když to potřebujete. A vy to doopravdy potřebujete. Průzkum provedený agenturou Gallup World Poll uvádí, že nejpřesnějším indikátorem spokojenosti v práci je, že tu právě máte někoho, komu si můžete říct o podporu a vyplakat se mu na rameni.

Aktuální výzkum psycholožky Shelly Gableové z University of California a jejích kolegů však ukázal, že stejně důležité je i sdílení radosti. To platí pro přátele i partnerský vztah. Pokud nejsou partneři zvyklí sdílet radost z úspěchů toho druhého, jejich vztah zpravidla příliš dlouho nevydrží. Jak je to možné? Proces diskutování příjemných zážitků se zaujatým publikem mění vzpomínky samotné. Poté, co s vámi váš kamarád nebo partner probere všechno do nejmenších podrobností, si budete svůj úspěch nebo radostný zážitek vybavovat ještě jasnější a úžasnější, nežli před tím. A to vám udělá dobře. Váš protějšek obratem získá na vaší radosti vlastní sladký podíl. Je to stejné, jako když máme radost z dárku, který jsme nekoupili pro sebe.

  1. Bez špatných emocí nejsou ty dobré

Psychicky zdraví jedinci většinou podvědomě chápou, že je čas od času potřeba si ulevit. To znamená, že nepotlačují sami sebe a obvykle své pocity nezametají pod koberec. A to je velmi důležité. Emoce totiž fungují jako vnitřní radar, který nám poskytuje informace o tom, co se děje (nebo bude dít) s námi i mezi lidmi kolem nás. Kdo své špatné emoce ignoruje nebo se za ně stydí, svůj vnitřní radar dobrovolně vypíná a orientaci rychle ztrácí. Spokojení lidé se před negativními emocemi neskrývají. Efektivně používají vztek, pokud potřebují něčeho dosáhnout, nebo vinu jako motivaci ke změně vlastního chování. Mentální vyvažování mezi smutkem a potěšením a schopnost přizpůsobit chování situaci jsou nazývány psychologickou flexibilitou. Schopnost přecházet mezi jednotlivými mentálními stavy tak, jak je potřeba, se ukazuje pro pocit vlastní spokojenosti jako nezbytná. Psycholog George Bonanno z Columbia University například zjistil, že po teroristických útocích 11. září flexibilní obyvatelé New Yorku – ti, kteří vyjadřovali nejvíce zlosti, kterou ale byli schopni skrýt, pokud to bylo potřeba – se mnohem rychleji vyrovnali se situací a těšili se většímu psychickému i fyzickému zdraví než jejich méně flexibilní spoluobčané.

Schopnost vyrovnat se s vnitřním nepohodlím pomocí střídání ‚mentálních programů‘ umožňuje člověku získat optimální výsledek v každé situaci. A podobně jako u sportu, i této flexibility je možné dosáhnout postupným tréninkem. Místo toho, abyste se hned šli rozptýlit televizí nebo sklenkou vína či zase začali s křikem vyčítat, zkuste po příští hádce s vaším pubertálním dítětem svoje emoce alespoň chvíli tolerovat a pobýt s nimi. Když se pohádáte s partnerem, nereagujte tak jako vždycky – mlčením nebo ‚útěkem‘ do ložnice či k počítači. Zkuste zareagovat opačně – řekněte pomalu a nahlas, co právě teď doopravdy cítíte. Vaše schopnost vystát každodenní problémy po čase vzroste.

  1. Potěšení ruku v ruce se smyslem

Šťastní lidé moc dobře vědí, že občas je potřeba poddat se požitkům. Dát si horkou koupel při svíčkách, válet se doma u filmu, vyrazit na nákup další ‚zbytečné‘ kabelky… Požitky jsou nepostradatelnou součástí spokojeného života. Na druhé straně, pokud si pouze užíváte, přicházíte o výhody, které s sebou přináší pocit smyslu a životního směru. A ten se dostavuje pouze tehdy, máteli sílu a motivaci riskovat a dělat změny – i za cenu nesnází a obětování chvilkové spokojenosti.

Psycholog Michael Steger a jeho tým zkoumali akt vyvažování těchto dvou pólů. Došli k závěru, že potřeba rozumět a kontrolovat nás obvykle otravuje a pocit základní spokojenosti snižuje. Neustále tedy prožíváme konflikt mezi touhou cítit se příjemně a potřebou přiblížit se tomu, na čem nám doopravdy záleží. I za cenu jistého diskomfortu. A Steger zjistil, že šťastní lidé obvykle svá chvilková potěšení, pokud jim to umožní dosáhnout jejich životních cílů, obětují častěji.

Proč jsou tedy šťastlivci vlastně šťastní? Možná to souvisí s tím, co odhalil neurolog Richard Davidson z University of Wisconsin. Tedy že drobné posuny na cestě k cíly nás nejen více a více motivují, ale zároveň nám umožňují snadněji se vyrovnávat s překážkami, které v životě potkáváme. Hledání životního smyslu, tedy něčeho, co naši leckdy dost nudnou každodennost přesahuje, však není vůbec jednoduché. Občas pomůže, pokud se zamyslíte nad tím, co vás minulý týden nejvíc potěšilo, co vám jde, čeho byste se nedokázali vzdát nebo na co byste chtěli mít víc času. Pozastavte se i nad případy, kdy si to, co byste chtěli, odporuje s tím, co byste měli. Například to, že jste rodič, nemusí nutně znamenat, že vás ze všeho nejvíc baví trávit čas se svými dětmi. Je zapotřebí tyto své rozpory přijmout a postavit se jim. Lhaním sobě samotným si nepomůžete. Šťastní lidé jsou k sobě upřímní a vědí, co je baví a co ne. A cíleně si nacházejí čas na činnosti, které jsou pro ně méně komfortní, avšak smysluplné, a na ty zdánlivě zbytečné, avšak o to příjemnější.

***

Skutečně šťastní lidé jsou jednoduše řečeno zvědaví. intuitivně vědí, že je třeba nedělat pouze to, co se vám líbí. Je nutné pravidelně se vydávat mimo hranice vlastní ‚bezpečné zóny‘.

Bleskové tipy na štěstí

Pět minut týdně věnovali účastníci jedné studie tomu, aby si zapsali tři věci, které je v posledním týdnu potěšily. Dlouhodobý pocit štěstí u nich vzrostl o 10 %. Podle další studie je šťastnější ten, kdo tráví 25 % času o samotě a 70 % času mluví – se svou rodinou nebo přáteli. Ne však o čemkoliv. Nejšťastnější lidé mají dvakrát tolik hluboké konverzace nežli ti nejméně šťastní. Mluvit o důležitých věcech a mluvit o nich často nám dělá radost.

Lucie Protivanská

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.