Spánek jako luxusní zboží

Spánek jako luxusní zboží

Většina z nás potřebuje podle nejnovějších výzkumů osm hodin nerušeného spánku, abychom vůbec mohli fungovat. Když se tak neděje, tělo se jakž takž na čas přizpůsobí, avšak hlava se o to rychleji přestane soustředit. A začne čím dál častěji chybovat.

Čísla jsou jasná: více než třetina populace spí méně než sedm hodin denně. Lidská potřeba spánku je přitom poměrně nepružná, v podstatě se s ní nedá skoro nic dělat. Magické číslo pro ideální spánek sice neexistuje, avšak osm hodin denně potřebuje devět lidí z deseti. Přesto své potřeby neslyšíme. „Zůstat vzhůru celou noc a pak jít do práce – to stále ještě naše společnost považuje za projev odvahy,“ kroutí hlavou Mark R. Rosekind, zabývající se problematikou únavy v americké Národní radě pro bezpečnost dopravy.

Škodí vám i lidem ve vašem okolí

Nedostatek spánku bohužel nezůstává bez následků. Každý, kdo si odpírá spánek, který jeho tělo potřebuje, vystavuje zbytečnému riziku sebe i okolí. „Typickým příznakem spánkové deprivace je porucha soustředění, zhoršená paměť, únava, ale také sklon k poruchám nálady, zpravidla k depresím,“ říká profesorka Soňa Nevšímalová z Centra pro poruchy spánku a bdění Univerzity Karlovy. Studie americké Národní rady pro bezpečnost dopravy například odhalila, že spánek za volantem může mít podíl na šesti tisících tragických autonehodách každý rok. S tím souvisí další údaj: více než 40 % dotázaných řidičů přiznává, že si alespoň jednou za volantem zdřímlo.

Nedostatek spánku nepřináší rizika jen na silnici. Spánková deprivace je velkým problémem také pro lékaře v nemocnicích, kteří jsou často nuceni sloužit dlouhé služby. Studie publikovaná v Archivu chirurgie uvádí, že 22 % doktorů, kteří nespali tolik hodin, kolik potřebují, dělalo zásadní chyby v léčbě. Lékaři přitom mají obrovskou zodpovědnost – pokud se zmýlí, jejich jednání může ohrozit životy nevinných.

Kila navrch i rakovina

Nedostatek spánku s sebou nese i vážné zdravotní problémy. Deprivace vytváří metabolická a imunní narušení, která mohou způsobovat obezitu, srdeční choroby, redukci plodnosti – a dokonce rakovinu. Jak je to možné Výzkumníci z Univerzity v Surrey zjistili, že nedostatečný spánek mění expresi genů. Již po jediném týdnu spánkové deprivace (což je méně než šest hodin denně) odhalily krevní vzorky účastníků studie změněnou činnost v sedmi stovkách genů, a to včetně těch, které mají vliv na srdeční choroby, cukrovku, zánětlivá, imunologická a stresová onemocnění. „Lidé, kteří spí méně než sedm hodin denně, mohou mít dokonce zvýšené riziko úmrtnosti,“ tvrdí psychiatrička z Univerzity v Pittsburghu Martica Hallová.

Málo spánku rovná se probdělá noc

Nedostatek spánku ohrožuje podle vědců nejen naše zdraví, ale také zdravý úsudek. Tým odborníků na univerzitě v Pensylvánii provedl pokus, ve kterém zjišťoval, nakolik nedostatek spánku ovlivňuje vnímání lidí. Účastníci byli rozděleni do tří skupin – jedna z nich spala čtyři hodiny, druhá šest a třetí osm hodin denně. Po dobu dvou týdnů, kdy pokus probíhal, byli všichni pravidelně podrobováni testům psychomotorické bdělosti.

Účastníci kurzu, kteří spali osm hodin denně, byli po celou dobu zkoumání plně bdělí. U všech ostatních se výkon postupně zhoršoval. Ti, kdo spali jen šest hodin denně, měli reakce na úrovni lidí, kteří zůstali vzhůru po dobu 24 hodin.

Tělo nic necítí, mozek však ano

Lidé, kteří spali šest nebo čtyři hodiny denně, se přitom kupodivu cítili unaveni jen trochu. Bohužel. „Pokud spíte například o dvě hodiny méně, než potřebujete, myslíte si, že jste pořád čilí. To je však velký omyl,“ varuje profesor a odborník na spánek Hans Von Dongen. Lidé si podle něj vůbec neuvědomují, do jaké míry ovlivňuje nedostatek spánku jejich vnímání. Unavení pak bez obav sedají za volant a způsobují tragické nehody. Nebo činí špatná rozhodnutí.

Šlofík po obědě to nevyřeší

Trend nedostatečného spánku se naštěstí pomalu mění. Odborníci došli ke zjištění, že nevyspaní lidé mají prokazatelně nižší výkon než čilí jedinci – čehož se chytli někteří zaměstnavatelé. Například vedení společnosti Google již schválilo čas na zdřímnutí, tedy na jakousi siestu v pracovní době. Zaměstnanci si mohou v průběhu dne na chvíli odpočinout, což má zlepšit jejich pracovní nasazení.

Ač se může zdát krátký spánek neužitečný, studie NASA prokázala, že pilotům, kterým bylo umožněno spát 26 minut při plánovaném odpočinku v kokpitu, se zvýšil výkon ze 34 % na 54 %. „Existuje řada studií, které ukazují, že krátký, zhruba dvacetiminutový spánek po obědě je pro organismus blahodárný a zlepšuje jak psychickou, tak i fyzickou kondici,“ potvrzuje také profesorka Karlovy Univerzity Soňa Nevšímalová. I přesto nemůže krátký spánek nahradit dostatek spánku v noci. Tělo požaduje určitý počet hodin, kdy úplně vypneme.

Jak si spánek přivolat: zchlaďte se

Nedostatečný spánkový režim bohužel není leckdy dobrovolný. Spousta lidí nemůže spát kvůli narušení takzvaného cirkadiálního cyklu. Jedná se o biologické hodiny, které vnímají střídání světla a tmy. Když jsou špatně nastaveny, člověk nemůže dlouho usnout. I když by zoufale chtěl.

Pokud například vstáváte v 6 hodin do práce, ale neusnete dříve než o půlnoci, můžete zkusit své tělo naprogramovat. Nejjednodušší možností, jak organismus naznačit, že je čas ke spánku, je horká sprcha či vana těsně před spaním. Naše tělo se na počátku spánku přirozeně ochlazuje a právě horká voda a následné zchlazení pokojovou teplotou tento proces navodí.

Spánku brání také celá řada rušivých elementů, jako jsou například naše technické hračky. „Už jen osvětlení z počítače a dalších obrazovek před vaší postelí může cirkadiální cyklus rozhodit,“ vysvětluje únavový výzkumník Mark R. Rosekind. Proto není vhodné zapínat televizi nebo kontrolovat svůj mobilní telefon těsně před spaním. Přestože se jedná o zdánlivé maličkosti, právě tyto drobné změny v návycích mohou nespavost dříve nebo později vyřešit.

Rozhovor

Expertka na spánek Soňa Nevšímalová tvrdí: „Večer do fitka Pak ale nezamhouříte oči!“

* Jak dlouho mám spát?

Průměrná doba spánku u dospělých by měla být sedm a půl až osm hodin.

* Když budu mít spánku nedostatek, ztloustnu?

Ano. Epidemiologické práce ukazují na zvýšené riziko metabolického syndromu včetně obezity. Narušena je také imunita, takže častěji trpíte na infekty. U mužů se mohou projevit i poruchy potence.

* Co pomůže na nespavost?

Obraz nočního spánku je zpravidla odrazem naší duševní pohody a tělesného rozpoložení. Důležité jsou určité hygienické návyky: chodit spát v pravidelnou dobu, lehčí večeře, večerní omezení kofeinu a alkoholu. Dosti nevhodná je večerní návštěva fit centera nebo delší spánek v průběhu dne.

Eva Řeháková

Kondice

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.