Z listopadové Kondice: Plavat jako mořská panna. Vyzkoušeli jsme mermaiding

Z listopadové Kondice: Plavat jako mořská panna. Vyzkoušeli jsme mermaiding

Sen stát se mořskou pannou nemají jen šestileté holčičky. V zahraničí plní ‚mermaids‘ kurzy hlavně dospělé ženy. A tak když se objevily i v Česku, vyzkoušela jsme to ‚na vlastní ploutev‘. 

Mermaiding. Tak se oficiálně jmenuje to, co Wikipedie definuje jako ‚nošení a často i plavání s chvostem – kostýmem mořské panny‘. Natolik extravagantní, abych si vzala dvoudílné plavky, které samozřejmě vypadají k barevnému ocasu stylověji, jsem nebyla. A byla jsem i ráda, že jsem na soukromou dvouhodinou lekci vyrazila ještě dřív, než průhonický Aquapalace oficiálně otevřel.

Doby, kdy jsem chodila plavat každý týden, už dávno minuly, a tak prvních šest bazénů libovolnou technikou ve velmi svižném tempu na rozplavání pro mě znamenalo první zadýchání. Lektor Michal ovšem zatím jen zjišťoval, jaká je moje oblíbená technika a zda se nad vodou vůbec udržím. „V některých bazénech nabízí lekci mermaidingu i pro neplavce, kteří mají pásek nebo vestu. Ale je to spíš hra pro malé holčičky,“ říká s tím, že sám není příznivcem těchto kurzů. Michal byl rád, že neplavu stylem paní radové a dovedu pod vodu plynule po každém tempu vydechovat, navíc se nebojím potápět a skákat do vody.

Jako hvězdice

Na čem jsem se ovšem zarazila, byl kraul. Ten zkrátka nezvládám, stěží tři tempa. Přitom kop nohou při kraulovém stylu je ten, z něhož se vychází dál při tréninku správného vlnění ocasní ploutví. A tak si musím vzít destičku, která supluje pro mě příliš složitý pohyb rukou, a plavu si pár bazénů tam a zpátky. Samozřejmě se zanořením hlavy pod vodu, žádné strnulé držení. Trénujeme taky trochu znak (jen tak symbolické dva bazény… což po odplavaném asi dvacátém už zní docela ironicky), udržení se na hladině jako hvězdice (a to i na nádech bez pohybu s ponořeným obličejem ve vodě), ale třeba i otáčení. To už vyžaduje trochu koncentrace a pohyblivosti – plavu pár temp, u linky z bílých kachliček udělám pod vodou kotrmelec a plavu dál, opět pár temp a znovu. Po třech bazénech si musím chvilku oddechnout.

Michal postupně zahrnuje do průpravy na mořskou pannu i nejrůznější pomůcky jako je třeba pěnový piškot. Ten musím držet mezi stehny, což mi omezí hybnost nohou. „Všechny tyhle průpravy a techniky jsou od toho, abys byla připravená na to, že kostým nohy obepne, omezí hybnost, nepanikařila a uměla se ‚zachránit‘, když nebudeš vědět, co dál,“ vysvětluje můj instruktor a já už chápu, proč si zkouším odpočinek na hladině, při němž nechávám nohy volně padat tak, jak to chce voda.

A jak to vypadalo, když se moje nohy proměnily v „ocas“ s ploutvemi na konci? Celou reportáž najdete v listopadové Kondici. V prodeji od 25. října.

Michaela Červená

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.