Už to přišlo… aneb Vše začíná a končí u vaječníků

Už to přišlo… aneb Vše začíná a končí u vaječníků

Vše začíná a končí u vaječníků. Právě tady se s nastupující menopauzou dějí jí největší změny. Hormony, které do té doby pracovaly valy bezchybně, začínají najednou ‚chyby‘ dělat. Je to však k pouhé zdání, protože i když to tak zpočátku nevypadá, stále pracují pro nás. Tak, jak to ostatně dělaly vždycky.

Představte si své tělo jako dobře fungující stroj, jehož řídicím centrem je podvěsek mozkový. Ten uvolňuje látky, které po plodnou část života ženy pobízejí vaječníky k činnosti. Ty na jeho popud uvolňují vajíčka a produkují hormony. Navenek tento složitý proces známe jako menstruační cyklus. Po čtyřicítce už jsou ale vaječníky unavené a vyčerpané, stroj se zkrátka už trochu opotřeboval a postupně přestává reagovat na povely mozku tak dokonale jako dřív. „Je to fyziologický proces, který nemůžeme ovlivnit,“ říká primář MUDr. Jaroslav Pihrt, gynekolog.
Řídicí centrum se nejprve snaží vaječníky jaksi ‚ukáznit‘ a povzbudit je například tím, že produkuje více látek, které je mají probudit k životu, což ale pro tělo ani psychickou pohodu ženy není zrovna příliš dobré. Toto období se nazývá premenopauza. Znamená to, že žena ještě menstruuje, ale už jsou patrné změny v hormonálních hladinách, menstruace tedy bývá nepravidelná a přidávají se ještě další tělesné potíže, jako jsou návaly, horší kvalita spánku, bušení srdce nebo bezdůvodně špatné nálady.

Hormony jsou silné, hlava leckdy silnější

Problémy ale zdaleka nejsou pravidlem. Hodně záleží na vašem vnitřním nastavení. Výskyt klimakterických potíží je totiž kulturně závislý. V Asii se například návaly a spol. neřeší skoro vůbec. Podle statistik je má v průměru každá pátá žena, v Evropě sedm žen z deseti. „Například mayské ženy ale netrpí vůbec,“ tvrdí gynekolog a porodník Alexandr Barták s tím, že klimakterické potíže jsou podle něj typickým příkladem psychosomatických potíží, tedy takových, na kterých se do značné míry podílí psychika. „Obecně se dá říci, že tyto potíže se vyskytují především ve společnostech, kde se zdůrazňuje ideál krásy, mládí a sex-appeal, naopak jsou vzácné ve společnostech, kde stará žena požívá vysokého společenského uznání,“ dodává Alexandr Barták.
Potíže kolem klimakteria můžeme rozdělit na ty nepříjemné a na ty nebezpečné. „Poměrně časté jsou návaly horka, kdy žena najednou pocítí horko v obličeji, zpotí se, často má dojem, že zčervenala a to že ji společensky znemožnilo (není to pravda, okolí si ničeho nevšimne), někdy to může rušit spánek. Tento zdaleka nejčastější projev klimakterického syndromu je nepříjemný, ale rozhodně ne nebezpečný a i bez léčby po několika letech postupně mizí,“ tvrdí gynekolog.
Mnohem nebezpečnější je osteoporóza, odvápňování kostí, které žena subjektivně nezaznamenává, ale jež může po čase vést ke zlomeninám. Osteoporózu vyléčit nelze. Za úspěch lékaři pokládají už jen to, že její postup významně zpomalí. Proto si vápník hlídejte. Denně snězte jeden jogurt, alespoň čtyři plátky tvrdého sýra a vypijte zakysaný nápoj. Také to chce hodně ovoce a zeleniny, protože vitamin C aktivuje schopnost pronikání vápníku do kostí.

Jak jste na tom

Vaječníky, v nichž dozrávají vajíčka, která se později uvolní a mohou být oplodněna, produkují i hormony – a to jednak estrogeny, které se mimo jiné podílejí na cyklických změnách na děložní sliznici, a jednak gestageny, mezi něž patří progesteron. V období menopauzy se do té doby dokonalá hormonální rovnováha naruší. Chcete vědět, jak na tom co do možné menopauzy jste? Můžete si nechat vypracovat takzvaný hormonální profil, který to jasně ukáže – toto vyšetření provedené na přání klientky však stojí několik tisíc korun a ženy si ho platí samy. Jinak se používá ke stanovení hladiny hormonů u žen, kterým se nedaří otěhotnět. Stejného původu je i další vyšetření, které připadá v úvahu – vyšetření hladiny antimülleriánského hormonu. Takzvaný AMH test vyjde zhruba na pět set korun a díky němu se dozvíte, jak jste na tom se svým biologickým věkem a zda můžete ještě otěhotnět, nebo zda se už spíše blížíte k menopauze.

NA CO SE (MOŽNÁ) BOJÍTE ZEPTAT?

1. Bývá během premenopauzy menstruace silnější?

U zdravé ženy má menstruace podobnou intenzitu jako dříve a časem naopak krvácí méně a méně. „V případě hormonálních poruch, děložních polypů, myomů, vaječníkových cyst nebo gynekologických nádorů může být krvácení silnější, delší nebo častější. V těchto případech by žena měla vyhledat lékaře,“ radí gynekolog Jaroslav Pihrt.

2. Je normální, že si připadám jako balon?

Ano, i s tím musíte počítat. Gynekologické hormony totiž ovlivňují i činnost střev. Proto při hormonálních změnách v premenopauze, ale například i v průběhu fyziologického menstruačního cyklu před menses může dojít ke zvýšené střevní plynatosti. Pokud jste těmito problémy trpívala před menstruací, je velká pravděpodobnost, že se s nadýmáním budete potýkat i během přechodu. Z přírodních prostředků jsou výborné fenykl a zázvor, dělají pořádek ve střevech a umí utlumit kvašení, které má na svědomí zvýšenou plynatost. Nebo se v lékárně zeptejte na přípravky s obsahem účinných látek simetikon či dimetikon. Spolehnout se můžete také na probiotika, která lze užívat i dlouhodobě.

3. Proč se znovu vrátil premenstruační syndrom, když už jsem na něj pár let nemusela myslet?

Máte-li již za sebou 40. narozeniny, s nejvyšší pravděpodobností se nejedná o premenstruační syndrom, ale o podobně otravný syndrom premenopauzální. Čím se od sebe liší? Premenstruační syndrom je soubor nepříjemných příznaků během několika dnů před menses. Mezi příznaky patří bolesti podbřišku, pocit nafouknutého břicha, bolesti hlavy, napětí prsů, pocit oteklosti stehen, lýtek a změny nálady. Protože hladiny hormonů se v průběhu života ženy mění, může i premenstruační syndrom ustoupit. Premenopauzální syndrom je soubor nepříjemných příznaků, které se objevují při poklesu tvorby hormonů kolem 45. roku. K příznakům, které se objevují i u premenstruačního syndromu, se přidává nespavost, noční pocení, zrudnutí a pocení při příchodu do společnosti, zvýšená podrážděnost, únava a nesoustředění.

4. Je třeba změnit antikoncepci?

Dříve platilo, že gynekologové ženám po čtyřicítce už antikoncepci nepředepisovali, protože to pro ně bylo nebezpečné. Moderní preparáty ale obsahují tak malé množství hormonů, že se jich není třeba tolik bát, pokud chodíte na pravidelné prohlídky ke svému gynekologovi i praktickému lékaři. Pokud užíváte antikoncepci, která vám vyhovuje, není nutné ji měnit. Je ale možné, že existuje přípravek, který by vám dokázal pomoci lépe (například máte-li obtíže s premenstruačním syndromem, přibýváním na váze, bolestmi hlavy nebo kožními ekzémy). Počítejte s tím, že kvalitní preparáty se pohybují v cenách 800–1100 Kč za tříměsíční balení. Pokud ale kouříte, je lepší v tomto věku s hormonální antikoncepcí skončit, užívání tabletek je pro vás nebezpečné kvůli riziku trombózy. Při obtížích s nepravidelnou menstruací je vhodné uvažovat i o nitroděložním tělísku s hormonem, působí lokálně a nezatěžuje játra.

5. Začnu přibírat na váze?

Vzhledem k hormonálním změnám většina žen na váze přibere už v období menopauzy. Dalším důležitým faktorem je ale snížení pohybové aktivity v tomto věkovém období a vyšší příjem nesprávných potravin, než by vaše tělo potřebovalo. Tělo (respektive metabolismus) se zpomaluje zhruba od 27. roku života, v premenopauze se zbrzdí výrazněji. Je třeba s tím počítat a upravit rovnici příjmu a výdeje energie.

6. Jak dlouho trvá premenopauza?

Jen velmi málo žen má to štěstí, že jim menstruace skončí náhle – a pak už mají klid. Většinou se cykly nejprve prodlužují, u někoho ale také zkracují, takže je možné, že budete menstruovat častěji, než jste byla zvyklá. „Dopředu nelze říci, kolik let bude premenopauzální syndrom ženu obtěžovat,“ říká gynekolog Jaroslav Pihrt.

7. Mám už při prvních příznacích začít užívat hormonální substituci?

Pokud jsou příznaky mírné a výrazně vás neobtěžují, není nutné užívat hormonální substituci. Jestliže vám ale budou působit komplikace v pracovním i osobním životě a nebudou kontraindikace pro její nasazení, neváhejte s jejím užíváním.

ELIXÍR MLÁDÍ

Ženy, které si přidávaly 40 g izolované sójové bílkoviny k běžné stravě, udávaly po třech měsících snížení návalů až o 45 %! Proč? Sója obsahuje izoflavony. Ty patří mezi fytochemické látky neboli sloučeniny obsažené v rostlinách, které jsou v organismu biologicky aktivní podobně jako vitaminy, vláknina nebo stopové prvky. Proto preparáty určené ženám po 50 velmi často výtažky se sóji obsahují. Sója chrání ženské tělo nejen před stárnutím, ale i před rakovinou.
MINI SLOVNÍČEK

Klimakterium neboli také přechod či perimenopauza je období přechodu mezi plodným věkem ženy a začátkem stáří. Menopauza se v běžné mluvě používá jako synonymum pro klimakterium. Průměrný věk, kdy k ní dojde, je u nás 49 až 51 let. Postmenopauza označuje 12 měsíců po posledním menstruačním krvácení. Premenopauza je období maximálně 12 měsíců před poslední menstruací, kdy se již objevují nepříjemné příznaky klimakteria.

Kondice

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.