Lucie z Kondice hubne!

Lucie z Kondice hubne!

Miluju svůj život, ale stále se nemůžu spokojit se svou váhou. Proto vznikl tento projekt, který bude trvat tři měsíce, a trošku se u něj zapotím. Jiná metoda na mě nefunguje… A že už jsem jich vyzkoušela! Tentokrát chci zhubnout zdravě a nejlépe natrvalo.

Pracuju jako markeťačka Kondice a můj hlavní problém se jmenuje láska ke sladkému. Dost možná je stejný jako ten váš. Tak schválně: kolik z vás se v mém příběhu pozná? Má cukrová love story začala kolem mých třetích narozenin. Musím říct, že mám skvělou a milující rodinu. Proto je mi jasné, že mě vychovávali nejlépe, jak dokázali. Snad každý rodič se snaží své dítě „uplácet“ sladkostmi ve stylu „když budeš hodná, dostaneš lízátko“. Mnohdy se to srovná samo – a bez následků. Třeba jako u mojí sestry. V mém případě se však tato výchovná metoda poněkud zvrtla.

Když jsem nebyla odměněna od rodičů, začala jsem se odměňovat sama. Dostala jsem ve škole dobrou známku nebo jsem udělala dobrý skutek, a hned jsem cítila, že se musím odměnit. Jsem Beran, a asi neznám nikoho, na koho by to sedělo více. Když mi někdo z rodiny říkal „nejez to, budeš tlustá“, na truc jsem si ještě přidala. Výsledek? Vážím zhruba o 10 kilo víc, než by se mi líbilo.

Můj táta mi byl vždy vzorem, a to nejenom v pracovní sféře. Celý život podává sportovní výkony na vrcholové úrovni, je ve výborné formě a ve všech sportech nás „mlaďase“ šoupne do kapsy. Moje maminka je jeden z nejhodnějších lidí, které znám. Pro každého by se rozkrájela a i ona podává na ženskou s její drobnou postavou neuvěřitelné sportovní výkony. Neříkám, že se ode mě vyžadovalo dělat sport na vrcholové úrovní, ale dělala jsem ho. Tancovala jsem deset let rock and roll, a moc mě to bavilo. Ale jen co jsem přestala, váha šla nahoru. Začala jsem předcvičovat latinskoamerický tanec „zumbu“. V tom jsem se našla, krásně se vypracovala, ale bohužel jak rychle to přišlo, tak po třech letech zase odešlo. Tělo, které je zvyklé být den co den v pohybu, začne v krátkém horizontu nabírat, když ten pohyb ze dne na den přestane. A tak jsem řešila opět ten stejný problém a hledat sport, který by mě naplnil.

A hlavně cestu, jak sundat ona „sladká“ kila. Postupně jsem došla k přesvědčení, že to mám celé stejně „jen“ v hlavě –  a původ je právě z rodiny a z nezdravých návyků. Táta mě vždy popichoval, jestli jsem náhodou trošku nepřibrala, tahal mi za „bůčky“ – ano tak nazývá ženské boky, protože celý život dělá v zahraničním obchodě s masem. Až můj současný přítel Vítek mě opravil, že „bůčky“ jsou přece u prasátek, tak proč říkám svým bokům takhle hanlivě. Mamka se pro změnu zeptala vždy sestry, zda by si nedala večer k jídlu nějaké sladké jídlo, a sestra Nikol, která si snad odjakživa hlídala stravu a cvičí den co den, říkala rázné NE! Na to konto jsem poznamenala, že já bych si dala. Ovšem bylo mi řečeno, že já si to dovolit nemůžu. Věřte, nebo ne, ale to v člověku něco zanechá.

Nejsmutnější je (a možná to znáte samy), když se zpětně koukám na své fotky z puberty. Už v tu dobu jsem si samozřejmě myslela, jak jsem tlustá. Teď si při pohledu na tu krásnou holku ťukám na hlavu. Měla jsem půvabnou ženskou postavu – úzký pas, širší boky a na svůj věk už velká prsa. Ale viděla jsem se úplně jinak. Proto jsem už v patnácti letech začala s dietami, hubnoucími technikami, léčiteli, dokonce jsem absolvovala sérii hypnóz. Na chvilku mi to vždycky pomohlo. Ale jen na chvilku.

Teď na to půjdu jinak.

S redakcí Kondice jsme si vymysleli projekt Markeťačka hubne. Budu se tedy zodpovídat holkám z Kondice – ale také vám, čtenářkám. Zkrátka budu hubnout pod přísným dohledemJ. Trochu se bojím, ale ještě víc se těším. Budu moc ráda, když mi napíšete na mail lucka.hubne@kondice.cz své zkušenosti s dietami a cestě za štíhlejší postavou obecně.

Začínám pohybem

Svěřila jsem se do rukou týmu odborníků z Teit Fitlab (více informací na webu www.teit.cz) Není to úplně fitness centrum, jak ho známe, ale sportovně zdravotní zařízení. Program trvá 3 měsíce a mám v něm opravdu hodně zajímavých lekcí, diagnostik a procedur.

První hodina byla věnována diagnostice mého těla s paní fyzioterapeutkou, která pozorovala každý můj pohyb, sval, vychýlení a disbalance. Část z hodiny jsme si povídaly o tom, co mě trápí, trápilo, co dělám za sporty a díky této celkové diagnostice vznikl materiál, který se předá trenérovi = fyzioterapeutovi a on dle toho se mnou začne cvičit.

Trenér má o mě veškeré zdravotní informace a může se tak zaměřit nejen na pomoc s hubnutím, ale hlavně nato, abych začala správně držet tělo, začala řešit své ztuhlé kyčle, padající klenbu na pravé noze, nebo můj krk, který připomíná želvu Ninju – sedavé zaměstnání má své nešvary a předsazení krku je jedním z nich.

Kondice

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.