Jezte pomalu, budete žít déle

Jezte pomalu, budete žít déle

Kdo jí moc rychle, bude mít sklony k nadváze. A co hůř, zkracuje si tím život. Alespoň to tvrdí novozélandští vědci, jejichž nejnovější studii na toto téma zveřejnilo nové číslo časopisu Americké dietologické asociace. A jdou ještě dál, když dodávají, že lidskému zdraví by obecně prospělo, kdyby lidé zpomalili – a to nejen u stolu.

Odborníci se zaměřili zejména na ženy mezi 40 a 50 lety a zjistili, že ty, které hltají, mají ve srovnání s těmi, kdo si jídlo více vychutnávají, větší sklon k obezitě. A to až dvojnásobný. Podle psycholožky Iva Málkové, která pořádá kursy hubnutí, je vysvětlení nabíledni: kdo hltá, sní toho příliš mnoho, než mu tělo stačí dát signál, že už má dost.

Hormon nestíhá

K podobnému závěru dospěl už před časem vědecký tým z university v japonské Ósace, který podrobil zkoumání tři tisícovky lidí, aby zjistil, že muži, kteří jedí příliš rychle, trpí nadváhou dokonce v 84 procentech případů.

Zatímco když jíme pomalu, mozek podle Iana McDonalda, profesora metabolické fyziologie na univerzitě v britském Nottinghamu, stačí přijmout signál o tom, že žaludek se rozšiřuje. Trvá totiž dvacet minut, než začne klesat hladina hormonu zvaného ghrelin, který signalizuje pocit hladu.

Problém se často začne rozvíjet už v dětství, když se děti snaží jídlo zhltat, aby nemusely dlouho sedět u stolu. Anebo naopak hltají matky malých dětí, které nemají čas a klid, aby mohly u jídla strávit potřebnou dobu.

Pozor na zbytečné pálení žáhy

Hltání krom toho zvyšuje riziko překyselení žaludku a pálení žáhy, což s sebou opět může přinést zdravotní problémy. Studie vědců z lékařské univerzity v jižní Karolíně ukázala, že pokud si člověk dá kalorické jídlo a sní jej za pět minut místo toho, aby si ho vychutnával třeba čtvrt a více hodiny, zvyšuje až o polovinu počet epizod refluxu.

Trávicí trakt je totiž přetížen většími kousky jídla. Stačí několik měsíců k tomu, aby se vyvinula refluxní choroba jícnu, kterou může provázet krvácení nebo dokonce takové změny na sliznici jícnu, z nichž se může v některých případech vyvinou rakovina.

Nemluvě o tom, že kdo do sebe jídlo rychle nahází, nejspíše více trpí nadýmáním. Podle lékařů by se mělo jíst nejméně dvacet minut a dobré je když člověk občas na chvíli jíst přestane, aby si uvědomil, jestli už náhodou nemá dost. Platí tu zkrátka staré známé, že jíst se má do polosyta.

Nejde jen o jídlo, aneb jak rychle dýcháte?

Přílišná rychlost škodí i jinde. Například v dýchání. Zatímco zdravý dospělý člověk by se měl nadechnout desetkrát až čtrnáctkrát za minutu, někteří lidé to zvládnou i dvacetkrát. Obdivovat však není co.

Výsledkem totiž bývá pocit dechové nedostatečnosti, nebo také mravenčení v prstech a kolem rtů, bušení srdce, únava, neschopnost se soustředit a syndrom dráždivého tračníku. Příčina je přitom zdánlivě banální, dotyční většinou dýchají ústy, místo toho, aby – tak jak se má – dýchali nosem. Kvůli tomu však tělo špatně hospodaří s kyslíkem a oxidem uhličitým, a proto může dotyčný pociťovat například závratě.

Jde v podstatě o špatný návyk, který lidé získali buď v dětství, nebo v době, kdy zažívali dlouhodobý stres. Mohou za ním být i bolesti zad či chronická rýma. Někdy se tak stává i po operacích. Kdo to chce změnit, měl by se vědomě snažit dýchat pomaleji, Pokud by se to nedařilo, může za tím být i jiná zdravotní potíž a pak je na místa odborné vyšetření u plicního lékaře.

Anna Chaloupková

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.