Úžeh, či úpal aneb poznáte je od sebe? A co teprve letní angína!

Úžeh, či úpal aneb poznáte je od sebe? A co teprve letní angína!

Jakmile uhodí vedra a slunce nehalí ani mráček, přibude zdravotních problémů, které jsou s takovým počasím spojené. Krom úžehu či úpalu hrozí třeba letní virózy nebo angíny z prochladnutí, jaké si člověk snadno užene z klimatizace v letadle nebo hotelovém pokoji, zatímco venku je asi o třicet stupňů více.

Jsou děti, které na sluníčko nedostanete, kdežto jiným jakoby nevadil ani polední žár. Přesto se je snažte před výhní chránit, protože čím menší dítě, tím spíše mu hrozí úpal nebo podráždění mozkových blan. Nestačí tedy potomka namazat krémem s dostatečně vysokým ochranným faktorem, což by mělo být samozřejmostí nejen u moře. Důležité je rovněž vyhledávat stín a přesvědčit dítě, že bez pokrývky hlavy to nepůjde.

Jinak hrozí… úžeh. Ten vzniká v důsledku pobytu na přímém slunci. Organismus se totiž přehřeje, pokožka zrudne a hrozí dokonce bolestivé puchýře. Typickými projevy úžehu jsou bolest hlavy, celková nevolnost a zvracení.

Úpal je na rozdíl od úžehu nemocí z přehřátí a riziko jeho vzniku je tedy i na místech, kde slunce zase tolik nepálí. Postačí horké, dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu, podobné klimatu ve skleníku. Projevy? Slabost, nejistá chůze, zamlklost, zástava pocení, horká a suchá kůže. Člověk pak snadno omdlévá, má pocit obluzenosti, úzkosti a mohou se dostavit i křeče.

První pomoc i prevence jsou při úpalu i úžehu stejné: postižený by měl ležet na chladném místě s nohama ve zvýšené poloze, měl by si rozhodně svléknout přebytečné oblečení, povolit utažený opasek a podobně. Je dobré mu otírat pokožku chladnou vodou a podat mu studený nápoj. Pokud ztrácí vědomí nebo jde o dítě, je na místě návštěva lékaře.

Kde se berou letní angíny a chřipka?

Zní to možná nelogicky, ale i ve vedrech může člověk prochladnout a jeho tělo se tak snáze nakazí bakteriální nebo virovou infekcí. Typicky se to stává při střídání pobytu v příliš klimatizovaných místnostech (jako jsou letadla, hotely, ale i kanceláře či třeba nákupní centra) s pohybem venku za horkého počasí. Podle lékařky Hany Roháčové z infekční kliniky v pražské Nemocnici Na Bulovce jsou nebezpečné rozdíly teplot ty, které přesahují 10 °C.

Pak stačí málo, aby u člověka vypukla pořádná letní angína. Ačkoli při ní taky hodně bolí v krku, většinou za ni mohou spíše viry než bakterie a podávání antibiotik proto nemá smysl. Posoudit to však musí lékař. Ideální je, když zároveň udělá výtěr a CRP vyšetření, které povahu nemoci osvětlí.

Existuje i letní chřipka: trvá dva až tři dny, projevuje se teplotou, bolestí hlavy a kloubů, případně se k ní mohou přidat lehké zažívací potíže. Těžší už mohou svědčit spíše o nákaze salmonelózou nebo kampylobakterií, a s těmi už se na rozdíl od letní chřipky musí k doktorovi.

Radka Wallerová

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.