Velikonoce: Křesťanský svátek i oslava jara

Velikonoce: Křesťanský svátek i oslava jara

Velikonoce jsou po Vánocích nejoblíbenějším svátkem roku. Jde o pohyblivý svátek, připadající na neděli po prvním jarním úplňku, to znamená, že se mohou slavit mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Boží hod velikonoční
Nedělní Boží hod velikonoční je vyvrcholením velikonočních oslav. Označuje se také Zmrtvýchvstání Páně, k němuž došlo o Velké noci ze soboty na neděli. Na Boží hod se v kostele světily velikonoční pokrmy, chleba a víno. Část posvěceného jídla se dávala na pole a do studen, aby byla velká úroda a dostatek vody.

Pondělí velikonoční
Na velikonoční pondělí (červené pondělí) chodí od časného rána chlapci a muži s pomlázkami po domech, dívky a ženy jim za mrskání a koledu dávají vajíčka a další dary.

Před těmito hlavními svátečními dny mají svou úlohu i tři předešlé, tedy čtvrtek, pátek a sobota.

Zelený čtvrtek
Večerní mší v kostele se připomíná poslední Ježíšova večeře. Tento den se rovněž odmlčí zvony – odlétají do Říma. Na Zelený čtvrtek by se měly jíst zelené pokrmy, jako je špenát, zelí a hrách, které zaručí zdraví po celý rok.

Velký pátek
Na Velký pátek ve tři hodiny odpoledne zemřel Ježíš, tento den se proto nese ve znamení smutku a rozjímání.

Bílá sobota
Bílá sobota znamená konec půstu a je dnem uklízení a příprav na nedělní Boží Hod velikonoční a na pomlázku neboli koledování, peklo se, uklízelo, chlapci a muži pletli pomlázku, dívky a ženy barvily vajíčka. Většina z těchto tradic stále přetrvává.

Symboly Velikonoc

Velikonoce kromě připomínky umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista jsou stále chápány i jako oslava jara, nového života a zdraví.

Barvení vajíček
Vejce se barví buď uvařená, nebo vyfouknutá. Ta se používají k dekoraci. Technik a způsobů zdobení vajec je celá řada a v každém kraji preferují něco jiného.

Velikonoční pomlázka
Pomlázky se pletou především z vrbových proutků, a to ze tří až dvanácti. Dříve musel každý chlapec umět uplést pomlázku. Šlehání dívek a žen pomlázkami mělo ženy omlazovat a uzdravovat, měly být svěží, veselé a pilné celý další rok. Svobodné dívky za to mládencům věšely na pomlázku stuhy.

Velikonoční beránek
Beránek je již od středověku obřadní pokrm. Dnes mají hospodyně k dispozici množství forem na beránka a tak zdobí stůl alespoň ve své sladké formě.

Velikonoční zajíček
Symbol velikonočního zajíčka byl převzatý z Německa. Zajíc je také symbolem koloběhu života, mladý zajíček navíc neodmyslitelně patří k jaru.

Kondice

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.