Jak se slaví Velikonoce v různých koutech světa

Jak se slaví Velikonoce v různých koutech světa

Jedny z nejkrásnějších svátků roku se samozřejmě neslaví jen v tuzemsku, ale také po téměř celém světě.

Anglie

V Anglii chodí děti dům od domu a koledují velikonoční vajíčka.

Austrálie

V den Velikonoc hledají děti v zahradách schovaná vajíčka, která jim nadělil velikonoční zajíček.

Bulharsko

Před Velikonocemi křesťanské rodiny posílají bochník chleba a deset až patnáct vajec obarvených na červeno svým tureckým přátelům, kteří tento dar považují za čest. Posel, jenž ho předává, je tradičně obdarován malou peněžní částkou.

Dánsko

Na Velikonoce zdejší pivovary vaří speciální velikonoční mok, který je mnohem silnější než běžná piva. Děti zase píšou dopisy se škádlivými verši. Nepodepisují je však, místo podpisu dělají jen určitý počet teček, které odpovídají počtu písmen ve jméně odesilatele. Do dopisu se vkládá sněženka jako symbol první jarní květiny.

Francie

Každý den v roce zvou věřící ke mši kostelní zvony. Mlčí jen od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty. Prý odletěly do Říma, aby tam byly požehnány a zpátky se vrátily s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti. A když letí nad Francií, všechny ty dobroty – vajíčka, kuřátka, zajíčci – padají dolů. Kluci a holčičky je pak odpoledne hledají v zahradách. A protože Francouzi patří mezi velké milovníky čokolády, jsou obchody zaplaveny čokoládovými vejci a zajíčky. Jejich výrobci se přitom předhánějí ve velikosti i zpracování těchto cukrovinek.

Irsko

Ráno v den Velikonoc se pojídají vajíčka, aby se tak uzavřel půst. Během dne ten, kdo zatančí, dostane velikonoční koláč.

Itálie

Kněz požehná velikonoční vajíčka, která pak hospodyně umístí doprostřed stolu a okolo nich rozmístí nádoby s jídlem. Na nich jsou hlavně pečené jehněčí a preclíky.

Holandsko

O Květné neděli obchází děti farmy a sbírají vajíčka na velikonoční hry. Nosí přitom s sebou ozdobnou hůlku, tzv. velikonoční palmu, pokrytou zimostrázovým dřevem, barevnými papírovými vlaječkami, skořápkami, pomeranči… Na Boží hod velikonoční se chystá speciální sladký chléb s rozinkami a rybízem. Na Velikonoční pondělí se nejmenší děti snaží najít vajíčka schovaná v zahradách, starší hrají hry s vajíčky.

Mexiko

V předvečer Velikonoc po setmění zaplaví lidi ulice. Mají s sebou obrázky nebo pinata – papírové krabice s bonbony a pamlsky, které symbolizují Jidáše. Ty se věší, pálí nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí.

Německo

V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče schovají doma nebo na zahradě. Do nich velikonoční zajíček dává různobarevná vajíčka. Ráno na Velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat. Také se vyměňují dárky ukryté v obalu ve formě vajíčka. Dalším německým zvykem je velikonoční strom ozdobený vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi.

Portugalsko

Na Velký pátek lidé na obrovských hranicích upalují slaměné panenky, které vypadají jako Jidáš, a pochutnávají si na velikonočních omeletách plněných slaninou. Na Boží hod velikonoční se servírují masitá jídla, především z kůzlat a jehňat nebo prasátek. V některých oblastech podávají koláče plněné několika druhy masa a vejci.

Rusko

Při oslavě pravoslavných Velikonoc si Rusové nechávají v kostele požehnat vajíčka a pak je vařená konzumují k velikonočnímu obědu spolu s beránkem a mazancem. Také zdobí kraslice, které darují svým přátelům na důkaz Vzkříšení. Přitom se třikrát políbí na tvář a přejí si mnoho zdraví.

Řecko

O Velikonocích se Řekové obdarovávají podobně jako o Vánocích, každý by měl dostat něco nového na sebe. Na venkově se opéká jehněčí na roštu. V den pravoslavných Velikonoc se v mnohých rodinách koná vajíčková bitva. Účastníci se snaží hozením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka. Při úspěšném zásahu se pronášejí větu: Christos anesti (Kristus vstal z mrtvých). Lidé po celý den u sebe nosí kraslice a jimi si na počest Kristova vzkříšení přiťukávají.

Švédsko

O Zeleném čtvrtku prý byla moc čarodějnic největší, takže bylo třeba chránit děti, aby je divé baby neukradly a neodnesly na sabat. Proto jsou také březové metly, ozdobené na konci větviček barevnými peříčky, neodmyslitelnou velikonoční švédskou výzdobou.

Kondice

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.