Sledování televize není škodlivé, jen je potřeba najít zlatou střední cestu!

Sledování televize není škodlivé, jen je potřeba najít zlatou střední cestu!

Jako rodiče moc dobře víme, že bychom měli dětem hlídat dobu strávenou před televizní obrazovkou. Zároveň je však k ní občas tak trošku uklidíme, abychom měli čas na úklid či pro sebe. Jak najít tu správnou míru konzumace médií?

Mezi rodiči se samozřejmě vyskytují dva extrémy, kdy jedni jsou vcelku benevolentní a počet hodin před televizí dítěti nehlídají, zatímco ti druzí televizi ani raději nevlastní, aby touhu svých dětí po večerníčku nepokoušeli. Většina rodičů však v případě svých robátek balancuje mezi tolerancí a zákazy. Podle výzkumu, který prováděla univerzita v německém Mainzu, považuje 80 % rodičů za důležité nastavit ve sledování televize hranice. Jenže, o něco méně procent dotázaných přiznává, že nejsou důslední a v zájmu uklidnění zlobivých děti či svého klidu ve svých zásadách povolí.

Zejména rodiče předškolních dětí hledají odpověď na otázku, kde je rozumná míra v konzumaci médií, od jakého věku či jak dlouho mohou sledovat vybraný televizní program. Určitý návod podává profesor Stefan Aufenanger z již zmíněné univerzity. Do 18. měsíce věku vnímají batolata před televizní obrazovkou jen zvuky a atmosféru pořadu. Pokud se sama začnou dožadovat televize, radí pedagog ze začátku povolit maximálně půlhodinu. Postupně lze limit prodlužovat, ale u předškolních dětí by neměl přesáhnout celou hodinu. Výjimku lze udělat pouze v případě nemoci či špatného počasí. Dětem chápajícím pojem času lze již stanovit počet povolených minut či hodin strávených nejen u televize, ale také např. na počítači s internetovým připojením. Častým oříškem bývá pro dospělé rovněž situace, kdy si starší sourozenec zvolí konkrétní program nevhodný pro toho mladšího. Nebo když se chce starší dítě dívat déle, než by bylo pro to mladší vhodné. Doporučeným řešením je buď najít vhodný program pro oba s časovým limitem, nebo nechat staršího sourozence u obrazovky a mladšímu se věnovat hrou.

Zprávy až po večerce

Za hranicí snesitelnosti ve sledování televize jsou čtyři hodiny a více během jednoho dne. Důležité je podle Aufenangera zachovat prostor pro jiné aktivity: pobyt venku, sport, scházení se s kamarády apod. Z německé studie dále vyplývá, že děti do věku šesti let věří, že filmové triky jsou reálné. Pokud jde o často diskutované prvky agrese, jichž bohužel není v dětských pořadech málo, působí prý na dětskou psychiku zhoubněji minutová reportáž z válečného prostředí. Válka si totiž stojí poměrně vysoko na pomyslném žebříčku obávaných věcí či událostí z pohledu dětí.

Co byste v každém případě měli dělat, je s dětmi o sledovaném ději mluvit! Když už se stane, že váš potomek setrvá u dobrodružného filmu, zahlédne ve večerních zprávách živelnou katastrofu nebo třeba jen poprvé vidí pohádkové čerty, nikdy je hned od televize neposílejte do postele. Vysvětlujte, stručně si zopakujte, co jste viděli, a buďte pozorní k emocím, které pořad u dítěte vyvolal. Bohužel, vzájemné komunikaci o mediálním obsahu obecně brání existence stále vybavenějších dětských pokojíčků. Ve Spojených státech mělo v roce 2006 vlastní televizi v pokojíčku dokonce 25 % dvouleťáků!

České děti a média

Jak vyplňují různá média volný čas českých dětí, se ptal výzkum životního stylu dětí (LifeStyle Survey – LSS Děti), který pro Českou televizi a Asociaci komunikačních agentur zrealizovala společnost Mediaresearch.

V dětských pokojíčcích dnes již běžně najdeme televizor a rádio (které má v pokoji zhruba polovina dětí ve věku 4–14 let), počítač s připojením na internet (37 %) nebo třeba herní konzole (15 %). Děti, jež mají své pokojíčky mediálně lépe vybaveny, se médiím věnují více. V případě televize je to o čtvrt hodiny a v případě internetu dokonce o celou hodinu více.

Televize je pro 89 % dotázaných dětí každodenní náplní jejich volného času a dalších 8 % dětí tráví svůj čas před televizními obrazovkami alespoň jednou týdně. České děti stráví s médii v průměru přes 3 a půl hodiny denně, z toho si sledování televize ukrojí v průměru dvě pětiny času. Z výzkumu LSS Děti 2011 dále vyplývá, že televizi mírně déle sledují děti z rodin zařazených do nižší socioekonomické kategorie, zatímco na internetu tráví v průměru více času děti z rodin společensky lépe situovaných. I přes zaznamenaný růst obliby internetu a počítačových her (zejména v preferencích chlapců) televize zůstává médiem, které si děti nejčastěji vybírají, pokud se chtějí pobavit nebo si odpočinout. Na nás rodičích je pak ohlídat charakter vybraného pořadu a čas.

Martina Plechatová

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.