Ateroskleróza – nemoc (nejen) z blahobytu

Ateroskleróza – nemoc (nejen) z blahobytu

Ateroskleróza, obecně známá jako kornatění tepen, představuje především ve vyspělých zemích, kde se konzumuje více živočišných tuků, nejčastější příčinu úmrtí. Jde o závažné onemocnění, které se z počátku neprojevuje a které nebolí, v pokročilém stádiu však vede k celé řadě život ohrožujících problémů – např. k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.

 „V České republice zemře na onemocnění srdce a cév ročně více než 50 tisíc lidí a většina těchto úmrtí je zapříčiněna právě aterosklerózou. Ateroskleróza se nejčastěji projeví jako srdeční infarkt, angina pectoris nebo cévní mozková příhoda,“ uvádí doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., internista ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a předseda České společnosti pro aterosklerózu.

Co vám hrozí, když aterosklerózu podceníte?

  • Infarkt myokardu bývá zaviněn uzavřením úseku koronární tepny, kdy dochází
    k přerušení krevního zásobení a následně k odumření části srdeční svaloviny.
  • Ischemická choroba srdeční je nejčastější onemocnění srdce. V důsledku zúžení cév jesrdeční sval nedostatečně prokrvován.
  • Arytmiese projevuje jako nepravidelný puls, který může být abnormálně rychlý nebo pomalý.
  • Srdeční selhání, většinou selhání levé srdeční komory nebo obou srdečních komor, vzniká nejčastěji jako důsledek ischemické choroby srdeční.
  • Angina pectoris je forma ischemické choroby srdeční projevující se silnou bolestí tlakového charakteru na hrudi, která je lokalizována za dolní částí hrudní kosti.
  • Ischemická choroba dolních končetin spočívá v ucpávání tepen zásobujících dolní končetiny okysličenou krví.

„Ateroskleróza je složitý proces, který je běžným projevem změn cévní stěny s věkem,a týká se tedy každého. Záleží však na tom, do jaké míry je cévní stěna postižena. Rychlost stárnutí cév každého z nás je jiná a závisí na přítomnostia závažnosti rizikových faktorů,“ vysvětluje doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

Zhoršuje se i vinou cukrovky nebo nadváhy

Riziko pokročilé aterosklerózy se zvyšuje jako u mnoha jiných onemocnění s přibývajícím věkem. Ženy bývají více ohroženy po 55. roce života a po přechodu, zatímco mužům hrozí problémy spojené s aterosklerózou již od 45 let. Mužské pohlaví je tedy rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerotických cévních změn. Větší riziko vzniku komplikací aterosklerózy hrozí také lidem, kteří již mají onemocnění srdce nebo cév diagnostikované. Vysoké hladiny tuků v krvi či vysoký krevní tlak patří mezi neméně závažné rizikové faktory. Překvapením nebude ani fakt, že ateroskleróza hrozí více lidem, kteří mají cukrovku či trpí nadváhou nebo obezitou. „S těmito faktory úzce souvisí i životní styl. Kouření cigaret, nedostatečná fyzická aktivita a nevhodná strava riziko také významnězvyšují. Zbystřit by měli i lidé, jejichž příbuzní, muži ve věku do 55 let a ženy do 65, mělikardiovaskulární příhodu. Dědičnost u těchto onemocnění hraje velkou roli,“ dodává doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

Ateroskleróza a dědičnost

Dědičnost má vliv na všechny rizikové faktory, ať už jde o vznik cukrovky nebo zvýšené hladiny cholesterolu. Aterosklerózu mohou genetické předpoklady zásadně negativně ovlivnit. Nemocní trpící familiární hypercholesterolemií, dědičným onemocněním projevujícím se velmi vysokou hladinou cholesterolu v krvi, mají pro rychlý rozvoj aterosklerózy silný předpoklad. Familiární hypercholesterolemie je zároveň poměrně rozšířené onemocnění, postihuje jednoho člověka z 200 až 250 lidí. „Lidé by vysoký cholesterol v krvi neměli podceňovat. Pokud nemocný o onemocnění familiární hypercholesterolemiíneví a není léčen, hrozí mu již v mládí např. infarkt myokardu,komplikace aterosklerózy jinak typická pro vyšší věkové skupiny,“ říká doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

Můžeme vznik aterosklerózy nějak ovlivnit?

Ukládání tukových látek, především cholesterolu, do stěny našich cév může být dáno i nevhodnými stravovacími návyky. Lékaři odhadují, že až v 90 % případů infarktu myokardu má na vzniku této život ohrožující komplikace aterosklerózy podíl nezdravý životní styl. Mnoho z rizikových faktorůaterosklerózy lze ovlivnit, například nebrat na lehkou váhu vysokou hladinu cholesterolu či vysoký krevní tlak a dodržovat doporučení lékařů. „Ačkoli nás k tomu dnešní doba láká, je důležité nepodléhat sedavému životnímu stylu a do života zahrnout i pravidelnou pohybovou aktivitu, např. plavání nebo procházky. K účinné prevenci patří samozřejmě i celoživotní vhodné stravování,“doplňujedoc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

Jakým potravinám se raději vyhýbat:

  • máslo, sádlo, lůj, vypečený tuk, palmový a kokosový olej
  • kachna, husa, vnitřnosti, mletá masa, tučné salámy, uzenářské výrobky, paštiky,prejt, konzervy, škvarky, slanina, hamburgery
  • smažené pokrmy,brambůrky, slané tyčinky
  • tatarská omáčka, majonézy, smetanové dresinky
  • koláče, dorty, čokoláda, smetanová zmrzlina, žloutkové krémy,kandované ovoce, kompoty a marmelády s vysokým obsahem cukru
Víte, jak se dá v kuchynivyzrát na tuky?Ø  Snížit množství tuku při tepelné úpravě potravin Vám pomůže kvalitní teflonová pánev, horkovzdušná nebo mikrovlnná trouba či nádobí s ocelovým dnem.

Ø  Nejvhodnější tepelnou úpravou pokrmů je vaření v páře či vodě a pečení.

Ø  Pro přípravu studených jídel je ideální olivový olej, který je nejzdravějším typem rostlinného oleje.

Ø  Odstraňte všechen viditelný tuk z masa před jeho přípravoui na samotném talíři.

Ø  Z drůbeže vždy odstraňte kůži. Zredukujete množství nasyceného tukuaž o 60 %.

Ø  Pokud se rozhodnete smažit, měl by být olej dostatečně rozpálen, aby ho příslušný pokrm nasál co nejméně.

Jak se ateroskleróza v současnosti léčí?

Ateroskleróza je nevyléčitelné onemocněnía jediný způsob, jak se vyhnout jejím komplikacím, je omezení rizikových faktorů. Každá léčba srdečních a cévních onemocnění má být zahájena výživovými doporučeními. Nemocným se doporučuje nepřesahovat 35% příjem tuků z celkového denního příjmu energie a živočišné tuky v co největší možné míře nahrazovat rostlinnými. Vhodný je naopak vyšší příjem vlákniny a ryb. „Změna stravovacích návyků vede často k výraznému snížení cholesterolu či tuků v krvi. Po celou dobu nemoci je nutné dodržovat vhodné stravovací návyky. A to i v případě, že pacient bere léky na snižování hladiny krevních tuků,“ doplňujedoc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

Zdravý životní styl jako účinná prevence

Předejít pokročilé ateroskleróze a tedy i jejím závažným následkům je klíčové. Mnoho faktorů, které ji způsobují, můžeme sami ovlivnit, a to zdravým přístupem ke stravě
a k pohybu. Není vhodné čekat, až se nemoc projeví, protože následky mohou být fatální.„Kdo chce snížit své riziko cévních onemocnění a žít delší a zdravý život, musí volit zdravý životní styl,“uzavírá doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., absolvoval I. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2001 obhájil doktorskou disertační práci. Druhou atestaci z vnitřního lékařství složil v roce 2005. V roce 2006 absolvoval stáž v HealthyHeart Program v St. Paul´sHospital ve Vancouveru. Nyní působí na III. Interní klinice I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Od roku 2011 je předsedou České společnosti pro aterosklerózu.

Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

Kondice

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.