Kešu: Věděli jste, že se jedná o stopku?

Kešu: Věděli jste, že se jedná o stopku?

Ideálním zdrojem vitamínů, živin a zdravých olejů jsou ořechy. Jedněmi z nejoblíbenějších jsou kešu oříšky. Bohužel ale jde o poměrně drahou dobrotu, jelikož kešu do tuzemska cestují poměrně dlouho a také jejich pěstování a následná úprava před konzumací je nákladná.

Kešu jablko

Plody, z nichž se získává kešu oříšek, rostou na stromě – ledvinovníku západním (Anacardium occidentale), jehož původním domovem je Brazílie. Odtud jej portugalští mořeplavci rozšířili do Afriky a do Indie. Dnes jsou hlavními producenty Vietnam a Indie. Jedná se o přes deset metrů vysoké stromy, ty plodí takzvané nepravé plody, kterým se říká kešu jablka. V jejich zduřelé slupce je ukryto veškeré kouzlo a to nažka nebo-li kešu oříšek. Ten je ale ochraňován velkým množstvím pro lidský organismus dokonce nebezpečných olejů. Konkrétně se jedná o kardol, což je smolnatý olej, který při manipulaci může dráždit pokožku. Před konzumací se z jedlých částí složitě odstraňuje zahříváním. Kardol z osemení má dezinfekční účinky a přidává se do insekticidů, laků, barviv apod. V Indii se jím tradičně impregnuje dřevo jako ochrana proti termitům.

Kešu jablka jsou vhodnou součástí pokrmů pro dobytek, který si pochutná i na větvích a kůře stromu. Někdy bývají tyto plody používány jako součást kompotů nebo džemů. To ale není vše! Jablka lze lisovat a tekutinu následně použít k výrobě alkoholických nápojů. Vysušenými plody lze také topit, jak dokazují i obyvatelé Thajska.

Plody kešu jsou bohaté na taniny nebo vitamin C, lze je pražit a solit. Dřevo ledvinovníku je velmi tvrdé a používá se při výrobě nábytku, bývá označováno jako bílý mahagon.

Lucie Fumfálková

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.