Ošklivé žíly: Zbavte se jich co nejdříve

Ošklivé žíly: Zbavte se jich co nejdříve

Křečové žíly nejsou jen estetický problém. Pokud se neřeší včas, vedou k zánětům žil nebo vzniku bércového vředu. A také zvyšují riziko trombózy. K lékaři proto zajděte hned, jakmile si všimnete, že jsou žíly na nohách výraznější nebo když vám nohy začnou otékat.

Čím dřív k lékaři přijdete, tím bude léčba křečových žil jednodušší a tím menší zátěží pro vaše tělo bude. Cévy lékař vyšetří pomocí speciálního ultrazvukového přístroje, který ukáže, v jakém stavu cévní systém je, případně na kterých místech a nakolik je poškozený. Ultrazvukové vlny odhalí nejen průchodnost cév, ale i jejich průměr. Obecně platí, že lékaři nemocné žíly, kterým se odborně říká varixy, vždy řeší od největších k nejmenším. Proto se může stát, že vám v případě pokročilého stadia křečových žil jako první navrhnou chirurgické řešení. To je ale často nutné i v případě menších žil, u kterých se nedá využít radiofrekvence ani laser.

Kdy je ten správný čas navštívit lékaře?

Čím dřív, tím lépe. Pamatujte, že flebolog daleko snáz vyřeší problémy s cévami ve chvíli, kdy se ještě nestihly pořádně rozvinout. I když to nemusí znamenat, že se vyhnete skalpelu, v každém případě do budoucna snížíte riziko nepříjemných zdravotních komplikací. U žil na nohách platí, že by vás měly začít znepokojovat tehdy, když výrazně prosvítají. To se ale netýká sportovců, kteří mají žíly přirozeně zvětšené námahou. „Vyšetření doporučujeme i tehdy, když se na dolních končetinách vytvoří nové žíly, které tam dříve nebyly. A mohou to být i milimetrové metličky,“ radí primář Žilní kliniky Ota Schütz. K lékaři zajděte i ve chvíli, kdy vám jen otékají nohy nebo v nich občas cítíte bolest či křeče.

Jak fungují metody bez použití skalpelu?

Společné mají to, že jen minimálně narušují povrch kůže. Některé z nich dokonce vůbec. Dělají se v lokální anestezii a pacient po zákroku může hned odejít domů. Výhoda je, že se po nich v takové míře jako po klasickém chirurgickém zákroku neobjevují otoky ani modřiny a člověk se už druhý den může vrátit do běžného provozu. Nejméně invazivní metodou je barvivový laser, který prochází kůží, aniž by ji poškodil. Naváže se na krevní barvivo hemoglobin a pomocí přeměny světelné energie na tepelnou uzavírá průsvit cévy, která se pak vstřebá. Hodí se ale jen na opravdu drobné cévky. Při dal- ších metodách – radiofrekvenční ablaci, endovaskulárním laseru a injekční sklerotizaci – už se povrch kůže narušit musí. U prvních dvou metod se poškozené žíly zničí tepelnou energií zevnitř. Do žíly se zavádí radiofrekvenční katetr nebo laserové vlákno. Jde o poměrně šetrné zákroky, které se dají použít i u větších žil. Injekční sklerotizace ničí cévy pomocí speciálního roztoku. Použít se ale dá jen u menších cév a metlic do průměru dvou milimetrů. Čím větší cévy jsou, tím je ale pravděpodobnější, že se objeví znovu. O tom, jaká metoda se pro pacienta hodí, rozhoduje lékař. Roli přitom hraje hlavně rozsah poškození cév. Často se tyto metody kombinují s chirurgickým zákrokem.

Kdy se skalpelu nevyhnu?

Chirurgický zákrok řeší případy rozsáhlých poškození cév, případně poškození velkých cév, které se bohužel jinak než chirurgicky odstranit nedají. Zákrok se provádí v částečné nebo celkové anestezii. Při klasickém zákroku lékař poškozené žíly podváže v oblasti třísel nebo pod kolenem a pak je vytáhne. Jednoznačnou nevýhodou této metody je, že po ní budete zhruba 4 až 6 týdnů na neschopence a nohy vás budou pobolívat. Šetrnější metodou je takzvaná miniflebektomie, při které se žíly vytahují skrz drobné vpichové zářezy. Do běžného provozu se po ní můžete vrátit prakticky hned. V ideálním případě lékaři chirurgický zákrok kombinují s laserem nebo radiofrekvencí, což je pro pacienta nejšetrnější a nejúčinnější řešení.

Zůstanou mi jizvy?

V případě ošetření laserem, radiofrekvencí, injekční sklerotizací nebo miniflebektomií nezůstanou žádné, nebo minimální. U klasického chirurgického řešení počítejte s několika na délku asi centimetrovými tenkými jizvami na bérci a jednou zhruba třícentimetrovou v tříslech.

Které roční období je pro zákrok nejlepší?

Zákroky se provádějí po celý rok. U méně invazivních metod nemusíte brát roční období příliš v potaz. I radikální chirurgický zákrok je možno absolvovat v létě. Ale je třeba počítat s následnými doporučeními. Tím prvním je, že v létě hrozí vlivem slunečního záření nežádoucí zabarvení, a tím zvýraznění jizev. „Proto platí, že po jakémkoli zákroku je nutné postižené místo šest týdnů nevystavovat slunci,“ říká primář Žilní kliniky Ota Schütz. Po zákroku je také nutné zhruba dva týdny nosit kompresní punčochy, což v létě není zrovna nejpříjemnější.

Hradí zákroky pojišťovna?

Plně hrazené je pouze klasické chirurgické řešení křečových žil a injekční sklerotizace. Ostatní typy zákroků si musí uhradit pacient, což je u nás stejné jako ve světě. Protože se metody různě kombinují, často pacient za ošetření křečových žil doplácí. Záleží i na tom, kde si zákrok necháte provést. Pokud klinika nemá smlouvu se zdravotní pojišťovnou, platíte za všechny zákroky bez výjimky. „Ceny operací rozsáhlých křečových žil za použití moderních technik a jednorázových zdravotních pomůcek mohou dosahovat ceny i přes 20 tisíc korun. Ceny samotných laserových výkonů u mikrovarixů jsou asi 5 až 7 tisíc korun,“ říká primář Ota Schütz.

Jak dlouho efekt zákroků vydrží?

Ani chirurgické řešení nemusí vyřešit problém s křečovými žilami navždy. „Je třeba počítat s tím, že operace vyřeší jen stávající křečové žíly, a nikoli genetickou dispozici k tvorbě křečových žil. Právě proto je možné, že se mohou varixy znovu objevit kdekoliv a kdykoliv,“ upozorňuje primář Schütz. Roli hraje i kvalita provedeného zákroku.

Lenka Lysoňková

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.