Jak mít zdravé dítě: 5× o dětské imunitě

Jak mít zdravé dítě: 5× o dětské imunitě

Do ambulance k imunologovi Radku Špíškovi nejčastěji přicházejí matky, které jsou přesvědčené, že jejich dítě má poruchu imunity, protože je často nemocné. „A já je stále dokola uklidňuji, že skutečnou vážnou poruchu imunity má jen deset dětí ze sta tisíc, takže jejich dítěti velmi pravděpodobně není nic vážného,“ vysvětluje lékař. Pro Kondici dal dohromady, co je dobré vědět a (ne)dělat, když chcete, aby váš potomek měl silný imunitní systém.

Chlapečci jsou náchylnější

Imunolog upozorňuje, že u malých dětí existují celkem tři kritická období. A to třetí měsíc života, kdy dětem vyraší atopický ekzém, ale v naprosté většině případů časem zmizí. Pak půlroční krize, kdy v těle dítěte začnou mizet protilátky od matky ještě z dob, kdy bylo v děloze. V tomto období si děti začínají vytvářet svoje protilátky, někdy to jde pomalu, a tak 6 až 9měsíční děti, chlapečci častěji, mívají vysoké teploty, více stůňou.

„A maminky mají strach a já se nedivím. Ale většinou to opravdu není nic vážné- ho. Pokud se ale třeba čtyřikrát za sebou objeví vysoké teploty, závažné infekce a dětská lékařka už po několikáté nasadila antibiotika, pak je dobré udělat pro jistotu imunologické vyšetření,“ vysvětluje lékař.

Proč je školka obrovský šok

V naší společnosti v posledních dvaceti letech drtivá většina dětí nemá do svých tří, čtyř let, než jdou do školky, šanci potkat se s jinými bakteriemi, viry a dalšími patogeny. A tak ve školce přijde šok, prvních pár měsíců dítě většinou prostoná. Je to nepříjemné, ale normální. „Imunitní systém malého dítěte se musí se vším postupně seznámit, a když neměl šanci dřív, tak s tím začne až ve školce. A to chvíli trvá, dítě si to musí odžít, musí prodělat všechny ty teploty a záněty,“ říká imunolog.

Co tabletky?

„Maminky se mě na to často ptají, ale já jim bohužel musím říct, že žádné tabletky na tohle nejsou. Takže mohu jen opakovat: pohyb, čerstvý vzduch, ovoce, zelenina. To se týká školkových dětí,“ říká lékař.

U těch nejmenších je to však něco jiného, nové a nové studie potvrzují, že pro imunitu malého dítěte lze udělat leccos. Imunitní systém je potřeba hlavně trénovat, a to především v prvním roce života. Tělo potká novou bakterii, osahá si ji, zjistí, jak nejlépe proti ní bojovat. Ten proces trvá třeba týden, na jeho konci má ale dítě v těle systém připravený k boji, až tuhle bakterii potká příště.

Západní svět se všemi svými vymoženostmi však možnost tréninku snižuje a často i znemožňuje. „Děti vyrůstají ve sterilním prostředí, mámy vytírají podlahy savem, aby je zbavily choroboplodných zárodků, peřiny jsou protiroztočové, jezdí se autem, aby děti v MHD něco nechytly… „Spousta odborných článků ale dokazuje, že čím později začne imunitní trénink, tím víc to bolí. A někdy se ani nenaučí tělo bojovat správně. A co hůř, někdy pak může nasměrovat odpověď špatně. Někdy i proti sobě. Tak vznikají v lepším případě alergie, v horším autoimunitní nemoci,“ vysvětluje lékař Radek Špíšek.

Nedezinfikovat a neizolovat

Co tedy dělat? Ať půlroční miminko klidně olizuje hračky, i ty, které byly na zemi, i ty, které spadly na zem v samoobsluze. Když spadne dudlík, nedezinfikovat, ale vrátit do pusy. Ať se plazí po nevycíděné podlaze. Ať s ním rodiče jezdí MHD, chodí mezi lidi a do dětského kolektivu. Taky je dobré děti příliš nenavlékat, méně je někdy více.

Nebát se příkrmů

A v poslední době se také doporučuje dřívější zavádění příkrmů, ubývá zastánců výlučného kojení do šestého měsíce. Ukazuje se například, že stoupá počet celiaků, a to nejspíš i kvůli tomu, že se dlouhá léta razilo, že dítě nesmí vidět mouku před prvními narozeninami. A tak dál. Prostě nebýt přehnaně úzkostliví rodiče.

Lenka Nejezchlebová, redaktorka časopisu Týden

Kondice

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.