Divím se, že to ty děti přežijí!

Divím se, že to ty děti přežijí!

Celý život studovala, jak na buňky působí škodliviny z našeho okolí a stravy. Varovala zejména před hliníkem, který neblaze ovlivňuje mozek. Teď se profesorka Anna Strunecká opřela do očkování. I ve vakcínách se totiž hliník nachází a vědkyně je přesvědčená, že citlivějším dětem škodí. Zvláště když ho v krátké době musejí vstřebat hodně. To se děje, když děti kromě povinného očkování dostanou ještě ta nepovinná.

•Proto jste odpůrkyní očkování proti rotavirům a pneumokoku?

Ano, je to příliš silná imunologická zátěž, příliš velká dávka hliníku najednou.  Navíc to nemá smysl, pokud je dítě kojené. To je chrání dostatečně. Maminky si také často myslí, že když dítě nechají naočkovat proti pneumokokům, nedostane pak zánět středního ucha, což není pravda. Dostat ho může.

•A víte jistě, že hliník je škodlivý? V odborných kruzích shoda nepanuje…

Já to na základě vlastního dlouholetého výzkumu vím na sto procent a že je hliník neurotoxický, tedy že škodí mozku, prokazují i stovky prací kolegů ze zahraničí. Tamní výzkumná centra  se tím zabývají desítky let.  A třeba v Americe a v Anglii docela velké skupině dobrovolníků  napíchali jen hliník a objevila se spousta  nežádoucích účinků. Nemůžeme tedy čekat a říkat: ty děti to přežijí, ony neumřou.

•Jak hliník přesně škodí?

Část odborníků  je přesvědčená, že množství hliníku, které se do těla dostane injekčně pomocí vakcín, je velmi malé ve srovnání s tím, co přijmeme z ovzduší a jídla. Jde prý o zanedbatelné množství a nepředstavuje riziko pro kojence. A že se do těla nevstřebá, případně se bezproblémově vyloučí. Jenže kdyby se nevstřebal, nemohl by plnit úlohu, kvůli které se do vakcín přidává: tedy, že aktivuje imunitu! Já tvrdím, že hliník podaný injekčně je horší než ten, který přijmeme v jídle. Zatímco v trávicím traktu existují bariéry, které brání části hliníku, aby se do krve dostal, ten z injekcí se tam dostane stoprocentně. Pomalu se pak akumuluje v mozku a vyvolává tam zánět. Už také víme, že v lidském těle dokáže přetrvat až padesát let.

•Jak se takový zánět  projevuje?

Spolu s americkým  odborníkem  na imunologii  profesorem   Blylockem  jsme  už před  lety formulovali  původní  hypotézu, že za prudkým  nárůstem  počtu  autistických dětí  v Americe stojí kromě  vysoké spotřeby aspartamu a fluoridu (v USA totiž stále fluoridují vodu) také hliník. Ten vyvolává podráždění mozku a to, pokud přejde do  chronického zánětu,  má za následek právě autismus.

•Dá se poznat, že zrovna mé dítě je v ohrožení?

Známkou zánětu mozku je encefalitický pláč po očkování.

•To je něco jiného než běžný pláč?

Ano, poučení rodiče ho bezpečně poznají: dítě je k neutišení  a řve ječivým pláčem, a to hlavně v noci. Encefalitický pláč je třeba ihned hlásit pediatrovi. Je to něco velmi nezdravého a v žádném případě nejde o fyziologickou reakcí na vakcínu. Výrobci to ostatně v příbalovém letáku také uvádějí.

•Co v takovém případě dělat?

Je to varování, že by se vakcína už neměla opakovat. A dítěti by se měly nasadit protizánětlivé léky. Je však otázka, zdali bude pediatr vědět, jak na to.

•Můžu jako rodič ovlivnit, kolik hliníku  do sebe dítě dostane?

Už jsem říkala, že varuji před tím, aby se k povinnému  očkování  proti  šesti  nemocem,  které  dítě  dostává  během  prvního roku života, takzvané hexavakcíně, přidávala ještě další očkování. Také doporučuji dodržovat  maximální rozestupy  mezi jednotlivými dávkami, které  jsou v tomto věku celkem tři. To znamená dva měsíce.

•Kdyby bylo na vás, vy byste hexavakcínu změnila?

Já věřím, že se hexavakcína v budoucnu zredukuje, tedy že tam nebudou  všechny nemoci jako dnes. Nebo že se alespoň posune do pozdějšího věku. Ale to je bohužel nejspíš daleká budoucnost.

•Které nemoci by měly z hexavakcíny vypadnout?

Tak třeba černý kašel. Podrobně  jsem studovala, co bakterie černého kašle může způsobit, a upřímně říkám, že se divím, že malé děti vakcinaci vůbec  přežijí. I když nejvíc náhlých kojeneckých úmrtí  je popisováno právě po vakcíně černého kašle. Navíc se celosvětově ukazuje, že vakcína je málo účinná a i když máme velmi vysokou proočkovanost, epidemie černého kašle se vrací. U nás a na Slovensku se to řešilo přeočkováním starších dětí, ale to mi nepřijde jako racionální cesta. Teprve budoucnost ukáže, jestli náhodou bakterie způsobující černý kašel nežije svým vlastním životem bez ohledu na naše vakcinační programy.

•A kromě černého kašle?

Za nešťastné považuju také zařazení očkování proti žloutence typu B v tak raném věku. Myslím, že v našich podmínkách by to bylo možné klidně později, až bude imunitní systém dítěte zralejší. Protilátky navíc časem vymizí a v době, kdy dětem nákaza hrozí nejvíc, už je jejich hladina minimální.

•Ale děti se přece mohou nakazit třeba na pískovišti…

Myslíte od odhozené injekční jehly? A není to spíš důvod o to pečlivěji vybírat pískoviště? Podle statistik, které mám k dispozici, se žloutenkou  typu B nakazí jen zanedbatelný počet dětí do deseti let. Tedy do doby, kdy v jejich těle přetrvávají protilátky. Pokud je rodiče chtějí chránit dál, stejně je musí nechat přeočkovat.  Otázka, zda není zbytečné dětský imunitní systém zatěžovat už v tak nízkém věku, tedy zůstává. Myslím, že žloutenka  B by v hexavakcíně  být neměla, ale ti, kteří by ji chtěli využít, by měli mít tu možnost. Ostatně už i naši vakcinologové říkají, že to možná bude cesta.

•Máte námitky i proti dalším vakcínám?

Hodně  sleduji  situaci  v Americe a Velké Británii, takže vím, že podobně jako černý kašel  se tam  i přes vysokou proočkovanost vrací spalničky. U nás zaplaťpánbůh ne. Přesto je třeba se ptát, proč tomu tak je právě v těchto jmenovaných státech. Já jsem přesvědčená, že imunita tamních dětí je tak poškozená, že nedokáže  vytvářet protilátky. Podepisuje  se na ní odlišné složení dětské výživy, konzumace aspartamu už od dětství, fluoridovaná  voda plus všechny škodliviny z ovzduší. To je jedna věc. Ta druhá je, jestli tu vakcínu  vůbec potřebujeme.

•Jako že je očkování proti spalničkám zbytečné?

Dnešní medicína  je tak vyspělá, že když tady onemocní dítě spalničkami, tak na to neumře a největší komplikace, zánět mozku, se vyskytne u jednoho dítěte z mnoha tisíc. Ptám se tedy, zdali nežádoucí účinky z očkování nejsou mnohem častější.

•Rodiče by si pak ale vyčítali, že jejich dítě onemocnělo na chorobu, proti které ho mohli nechat očkovat…

To by bylo samozřejmě  hrozné,  proto  se bráním dávat nějaká doporučení  rodičům, kteří se na mě obracejí. Ale když se vrátím ke spalničkám, tak pravdou je, že my jsme je prodělali všichni, protože očkovat se začalo až později. A dalo nám to imunitu na celý život. Kdežto vakcíny ji mnohdy poskytnou  jen  na  pár  let  a výsledek je, že některé  nemoci  se přesouvají do adolescence, kde mohou způsobit mnohem větší  komplikace. To je případ příušnic. U malých dětí jde většinou o nekomplikovanou, byť nepříjemnou nemoc, ale když je dostane puberťák,hrozí u něj záněty varlat.

•Myslíte si tedy,  že odstonat si spalničky nebo nějakou další nemoc takzvaně naplno je lepší než očkování proti nim?

Ano, protože my jsme tím očkováním ty viry vlastně zlikvidovali. Dříve to bylo tak, že dospělý, který jako dítě prodělal příušnice, se setkal s další porcí virů, když nemoc dostalo jeho dítě. Tělo znovu vytvářelo protilátky, pořád se to udržovalo. Kdežto dnes tyto viry v populaci nekolují. Příroda to však vidí po svém. Tím, že jsme zlikvidovali  spalničky  a zarděnky, objevují  se nové dětské exantémové  neboli ‚vyrážkové‘ nemoci nazývané jako 4., 5. a 6. nemoc. Dětský organismus si tedy podle mého prostřednictvím prodělaných  nemocí prochází školou, která jej posouvá do vyššího vývojového stádia. Možná, že některé  nemoci jsou prostě potřeba…

Lucie Frydecká

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.

  1. quetzal | 22. 05. 2014 v 13:53

    Máme doma psa. Keď sa prihodí, že má nejakú malú ranku, napríklad na packe, tak je schopný ju tak dlho lízať, až si rozlíže celú kožu až do krvi. Musíme mu to zaviazať, dávať na neho pozor, musí nosiť satelit okolo krku a treba mu to potierať prípravkami na rýchle hojenie. V prírode by neprežil ani pol roka. Je to proste trkvas, ale nemôže za to, nemá rozum.

    Musím povedať, že sa teším, keď počujem rodičov ako nedajú svoje deti očkovať proti kedysi smrteľným a rozšíreným chorobám. Ono príde po čase nejaká menšia epidémia, keď očkovanosť obyvateľstva klesne pod kritickú hranicu a pozomierajú hlavne potomkovia tých trkvasov, ktorí tak nespravili. Na rozdiel od nášho psa sú mi však ukradnutí, ten náš malý truľo mozog nemá, ale oni áno. Sú dospelí, svojprávni a rozhodli sa ašpirovať na Darwinovu cenu, síce aj so svojim potomstvom, no čo už. Rodičov si nevybereš.

    Ďakujem Vám všetkým v mene pozitívneho vývoja ľudského genómu.

  2. Jana jana | 08. 05. 2014 v 16:07

    Na váš dotaz kde jsou zástupy dospělích autistů, v ústavech bohužel tlumeny a léčeny na jiné diagnózy v lepších případech jako těžší schyzofrenici v horších jako hluboce retardovaní lidé víte v dospělosti je velmi těžké autismus diagnostikovat je to smutné ale je to tak.Autismus je opravdu v plenkách.Až v osmdesátých letech se konkrétně v USA začali diagnostikovat mírnější formy autismu Aspergerův syndrom byl u nás přijet jako ofic.diagnóza až v devadesátých letech.Dříve tyto děti prostě končívali ve zvláštních školách někdy i v diag.ústavech a na prozaku.Uvědomte si,že právě v USA se léčil v osmdesátých letech autismus el.šoky smrtelné následky nebyli vyjímkou.Teprve později byla uznánana teze,že se skutečně jedna o neurobiologickou poruchu a podíl genetiky se zkoumá hlavně teď.A co se týče neověřených metod zažila jsem pár,který podlehl studii,že autismus vzniká ze špatného jídla,dítě zemřelo na podvíživu,byla to obrovská tragedie někdy dobrá víra nevede k dobrým koncům.Konkrétní příčina autismu není známá,proto nemůže existovat konkrétní léčba pracuje se pouze s projevy.Chápu zoufalství rodičů z takovéhle diagnózy přesto nejsem zastáncem experimentů zvláště ne tehdy když jde o zdraví dětí.Bez očkování by stále existovalo spoustu smrtelných dětských nemocí,konkrétně na spalničky se prostě umíralo.Doporučuji si přečíst knihu dětské nemoci v minulém století.Nic není černobílé ani očkování ani autismus

  3. Aurinie | 08. 05. 2014 v 12:55

    Psychologové si budou ještě muset projít velmi trnitou cestu, než dospějí k tomu, že autismus NENÍ VE VŠECH PŘÍPADECH VROZENÉ ONEMOCNĚNÍ. A už vůbec ne genetické. Pokud je porucha genetického původu, udržuje se zpravidla v populaci v konstantním zastoupení nebo s malými výchylkami. Jak chcete milí kliničtí psychologové vysvětlit genetikou epidemii autismu v USA? Statistiky hovoří už snad o jednom dítěti z osmdesáti, 1 na 80 dětí, kolik bylo autistů před deseti, dvaceti, třiceti, padeásti lety? Kde jsou ty zástupy dospělých autistů, které jste před desitkami let ještě neuměli diagnostikovat? Kde jsou, ukažte mi je? Jaké mají jiné diagnózy než je autismus, když jste to “ještě neuměli”? Také by se měli psychologové zajímat o nejnovější studie ohledně autismu, třeba by zjistili, že už nějaké jsou, a jsou “oficielní”. Možná budou i nějaké “neoficielní” studie, ale to fakt nevím 🙂 Také známé ADHD, ADD, poruchy chování, to se dříve také neumělo diagnostikovat, že? Dneska jsou prostě psychologové kabrňáci, zdiagnostikují stovky poruch, které dřív diagnostikovat neuměli, protože ti staří byli prostě leváci. Vůbec je při jejich nabubřelosti nenapadne, že třeba dřív tolik poruch nebylo. A že by to třeba mohlo mít environmentální důvod. Ale to né, dneska je v módě genetika, tak to všechno svedem na genetiku a máme vystaráno, to se pak ani nemusíme moc snažit poruchu napravovat, když je to přece genetické a vrozené, tak se s tím nedá moc dělat a máme o práci méně… Kdyby se psychologové zajímali o skutečné autisty, možná by zjistili, že mnoho jejich rodičů se je snaží “léčit” a že se jim to překvapivě daří, že se jim daří zlepšit jejich stav a sociální kompetence. Ale to vědecky založení psychologové nemohou přijmout, to není genetika, to není “psýché”, to je něco moc materiálního dávat dětem nějaké obskurní medikamenty, po kterých se jejich schopnosti lepší… pro zvídavé a zoufalé uvádím odkaz:
    http://www.recoveringkids.com/

  4. Mila | 07. 05. 2014 v 22:56

    nahlédněte v knihkupectví do libovolné knihy od prof. Strunecké, všechny tvrzení jsou za každou kapitolou doložena rozsáhlými odkazy na zahraniční studie. Myslím, že jako (i v zahraničí uznávaná) odbornice je pro oficiální medicímu hodně nepříjemná a jsem ráda, že takoví lidé veřejně vystupují – více na http://www.rizikaockovani. cz- treba Otevřená odpověď doc. MUDr. Rastislavu Maďarovi, Ph.D. ….opravdu stojí za přečtení. Zaběhaný systém (i když je sebeproblematičtější) je v podstatě nemožné změnit – pokud jste to někdy zkoušeli/já ano, víte o tom. Zřejmě ještě bude potřeba obětovat zdraví spousty dalších dětí, než se rodiče rozhýbou a řeknou: takhle ne.

  5. anda | 07. 05. 2014 v 20:52

    Jana jana, to je fakt. Děsí se rodiče, např. reklama na pneumokoky, tak byla “pěkně” udělaná… Věřím, že labilnější rodiče ihned utíkali do ordinace a žádali vakcínu. Živá vakcína MMR, pokud se někomu projevil autismus, tak spouštěčem byla právě tato vakcína. Ve spoustě případů. Ale ne tedy jen autismus. Je divné, že právě tato vakcína v mnoha případech je ten spouštěč, není to asi dokázáno, ale stačí číst na netu, mít kolem sebe lidi. Očkování ok, ale rodiče mají být seznámeni se vším. Ne že se to seká jak na běžícím páse.

  6. Jana jana | 07. 05. 2014 v 17:27

    Nenarvala jsem děti vakcínami,nevím od jaké známé máte tyto informace,ale ve zdravotnictví,žádné opatření přijato nebylo.Autismus,je VROZENÁ pervazivní vývojová porucha,která vzniká na neurobilogickém a genetickém podkladě,nikoli z hliníku.Nemám slepou důvěru v bílé pláště,ale jsem dětský klinický psycholog “něco málo o tom vím” jsou to žvásty.Bohužel je mezi námi dost lidí,kteří na sebe upozorňují skrze trápení jiných děsí a znekliďnují rodiče,kteří už to mají tak dost těžké.Šíření poplašných zpráv i tohoto typu by mělo být trestné.Žádná oficiélní studie o škodlivosti či přímém vlivu na autismus neexistuje.

  7. anda | 07. 05. 2014 v 17:12

    Jana jana, to si děláte legraci? Narvete děti vakcínama a pak ani známka pochybnosti, že právě to třeba rozjelo jejich autismus??? Tomu říkám slepá důvěra v bílé pláště… navíc od známé vím, že od zjištění známek autismu se očkuje velice opatrně a v žádném případě nic nepovinného.

  8. Jana jana | 07. 05. 2014 v 11:45

    Co to je za žvásty,paní tady argumentuje kojením a co mámy co nemůžou kojit,ty mají holt smůlu.Mám dvě děti s autismem obě jsou řádně naočkované a mají i některá nepovinná očkování.Vžádném případě očkování nezpůsobilo jejich autismus.Tyto žvásty akorát děsí mámy.

  9. Malí | 06. 05. 2014 v 22:56

    Jen tupec muže říct, ze profesorka mluví bláboly:D Pri kazdy konfrontaci s Prof. Prymulou a Chlibkem ma tahle paní navrch a oba na její argumenty nemají odpovedi. Jestli nevěříte, najdete si studie na zvířatech a pak musíte pochopit, ze nam tady někdo vědomě uz několik desítek let lze.ale jak se říká, každy je svého štěstí strůjce. Škoda jen ze si úmyslně nicime mladou generaci deti:( tzv. Prevence uz zdravotnictví stala a bude stát hodně peněz, protože chronicky nemocní lide/ deti, poškozeni po vakcinach (alegici, astmatici, malé deti postižené leukémii, epileptici, diabetici) ty ve skutečnosti stojí zdravotnictví větší peníze nez nemoci, proti kterým se očkuje a které přicházejí v dnešní době u nás v úvahu.

  10. Surik | 06. 05. 2014 v 15:11

    Tolik blábolů na jednom místě se jen tak nevidí.

  11. Pavel | 06. 05. 2014 v 14:30

    Paní strunecká žije ve světě andělů a dalších pohádkových bytostí. Takto bych bral i její povídačky o vakcínách a hliníku.

  12. Ondřej Franěk | 06. 05. 2014 v 14:19

    Názor paní Strunecké na škodlivost očkování je bohužel podložený asi stejně, jako její víra v anděly a převtělování. Zkuste si zjistit, jaký je VE SKUTEČNOSTI názor vědecké obce na tyto problémy. Budete překvapeni, jak strašlivě moc jsou lidé, co straší očkovaním, nevzdělaní a zaslepení vírou ve svojí pravdu. Začněte s tím třeba na wikipedii…

  13. Ruda | 06. 05. 2014 v 10:16

    “Zpravodaj – OBCHOD SE STRACHEM – OČKOVÁNÍ” obsahuje informace, které media hlavního proudu nezveřejňují. Jeho cílem je pomoc rodičům k základní orientaci v problematice očkování. Má mimo jiné kapitoly PRÁVNÍ POHLED NA OČKOVÁNÍ, ZE ZÁKULISÍ VAKCINOLOGŮ V ČR, ODMÍTNUTÍ OČKOVÁNÍ – jak na to – manuály a rady vypracované předními odborníky,atp. Jako první na netu mimo jiné zveřejňuje pravdivě a nejobsáhleji životopis a vědeckou dráhu prof. RNDr.Anny Strunecké, DrSc , její členství v mezinárodních vědeckých organizacích a dílo , Zpravodaj naleznete zde http://rozkvet.cz/texty/zpravodajrozkvet032014.htm