Muž roku Martin Zach: Díky koním se dostanu z vozíku do auta

Muž roku Martin Zach: Díky koním se dostanu z vozíku do auta

Snad všem je známý příběh Martina Zacha, muže roku 2009, který nedlouho po zisku titulu částečně ochrnul. Život mu změnil exhibiční skok do vody. Diagnóza zněla celkové ochrnutí, pohyblivost pouze hlavou.

Martina čekala řada operací, dlouhodobý pobyt v nemocnicích a rehabilitačních ústavech. Vypadalo to, že nebude moci ovládat ani invalidní vozík. S tím se ale Martin odmítl smířit a svou neuvěřitelnou vůlí, každodenním cvičením a optimismem se nakonec naučil ovládat invalidní vozík a pomalu se vrátil do života.

A tak jako před úrazem i nyní stále vyhledává adrenalin a nové zážitky a zkušenosti – díky tomu se dostal i ke koním a k hipoterapii. Začal využívat služby sdružení Caballinus a i díky hipoterapii se jeho zdravotní stav a fyzické schopnosti výrazně zlepšily.

Hipoterapie pro dospělé vozíčkáře má samozřejmě oproti práci s dětmi svá specifika. Pro nasedání na koně z vozíku jsou potřeba kromě vodiče koně ještě další tři dospělé osoby a nasedací rampa. „V počátcích bylo navíc zcela nemyslitelné, že by se Martin udržel na koni sám a nespadl, tak jsme ho museli fixovat bederním pásem. Dnes je již schopný se i samostatně napřímit, rukama se vzepřít o madla a i v kroku se na koni držet poměrně stabilně,“ vysvětluje Anna Dobisová, fyzioterapeutka sdružení Caballinus.

A jak hodnotí přínos hipoterapie sám Martin?

IMG_6786Měl jste již před hipoterapií nějakou zkušenost
s ježděním na koni?
Jenom jako malé dítě jsem seděl na poníkovi a možná dvakrát na velkém koni, jinak vůbec.

Jaké pocity jste měl z první jízdy a po ní? Bolely vás svaly?
Spíš jsem řešil, jestli nespadnu, ale líbilo se mi to. Myslím, že jsem ujel tak 200 metrů a bylo u mě minimálně pět lidí. Druhý den mě bolelo snad úplně všechno a tak bylo jasné, že mě to posiluje. 

A jak hodnotíte své pokroky?
Pokroky jsou až neuvěřitelné – zejména v držení a posílení trupu a výrazně se mi zlepšila stabilita. Už sedím rovně a tolik se nehrbím. Navíc se dokážu sám dostat z vozíku do auta a během jízdy mi už stačí jenom běžný pás. Jízda na koni mi také uvolňuje nohy od spazmů, což není zanedbatelný přínos.

Zkoušíte různé sporty, lze nějak srovnat jejich fyzickou náročnost s náročností hipoterapie?
Každý sport má své specifické zatížení, srovnávat se to moc nedá, ale na koni posiluji nejvíce komplexně – paže, záda, břicho a další svaly. Důležité je také, jak se na koni cítím. Baví mě to, pomáhá mi to, koně jsou fajn a na hiporehabilitačních pobytech je skvělá atmosféra. Beru to i jako odreagování od dalších aktivit, které dělám.

Kondice.cz

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.