Ploténky: Kdo nechce problémy, ať cvičí

Ploténky: Kdo nechce problémy, ať cvičí

Operace řeší problémy s ploténkami jen někdy. Rozumný lékař vás pod skalpel nepožene za každou cenu, ale pokusí se situaci vyřešit jinak. Avšak s vaší pomocí. Bez zpevnění zádového svalstva to totiž nepůjde.

Mého známého  Tomáše  občas pobolívala  záda. Bylo to nepříjemné, ale šlo to zvládnout. Když ho pak ale ‚chytly plotýnky’, vyděsil se. Tato bolest byla mnohem horší. V té době ještě hrával amatérsky  volejbal. Když to na tréninku  přehnal, cítil kromě pořádné bolesti zad v oblasti beder také  mravenčení  v levé noze. To ho dohnalo k lékaři.

Jemu i fyzioterapeutovi tehdy nasliboval hory doly ohledně cvičení, ale sekl s ním, jakmile se jeho hřbet  přestal  ozývat. Až do onoho osudného dne, o kterém dodnes mluví s jistým strachem v hlase.

Najednou jsem necítil nohy

Začalo to celkem nenápadně.  „U oběda při nedělní návštěvě  rodičů  jsem přestal  cítit nohy a vzápětí mě chytla záda. Nepamatuju si, že by mě někdy něco tolik bolelo,“ líčí mi příhodu starou  dva roky, která skončila příjezdem záchranky a operací na neurochirurgickém oddělení ještě týž den. Odkládat to rozhodně  nešlo. Byla to vyhřezlá ploténka mezi čtvrtým a pátým obratlem bederní páteře. Tomášovi tlačila na nervy a lékaři už neměli jinou volbu, i když obvykle už dnes do pacientů  kvůli ploténkám neřežou.

Většině pomůže‚jen‘ klid a léky

„Kdybych předtím  poctivě cvičil, možná bych se operaci vyhnul, vzpamatovával jsem se z ní nepříjemně  dlouho,“ uvažuje nahlas Tomáš, kterému  bude letos v létě dvaačtyřicet.  Zároveň přiznává,  že dneska fláká i rehabilitaci,  přestože  má cvičit pravidelně a hlavně celoživotně. Aby bylo jasno, ani v nejmenším tu na Tomáše  nežaluji, natož  abych  ho soudila.  Také mě občas bolí záda a jejich svaly posiluju jen nárazově,  pravdivější by bylo říct, že necvičím skoro vůbec. Jenže to se teď změní. Zjistila jsem totiž, že vhodným posilováním či fyzioterapií se dá operaci plotének skutečně  předejít. A to i u člověka, jemuž už se nějakým způsobem začala tato tkáň, sloužící mezi dvěma obratli jako nárazník, bolestivě ozývat.

Zatímco před nějakým patnácti  dvaceti roky se operace  plotének  sekaly tak trochu ve stylu Baťových cviček, dneska  už se s nimi šetří. A není to proto, aby nemocnice nepouštěly  tolik žilou svému rozpočtu. Hlavně to ocení sám pacient,  protože po operaci  mohou  následovat  týdny, ale také měsíce částečné bezmoci.

O čem vlastně konzervativní  léčba bez skalpelu je? „Pomáhá klid, teplo, léky proti bolesti  a křečím svalů a samozřejmě  následná šetrná rehabilitace,“ vyjmenovává lékař Marek Sova z brněnské  fakultní nemocnice,  který na téma  operace  vyhřezlých plotének sepsal pro pacienty celý manuál.

Kdy se bez pardonu operuje

Zjednodušeně se dá říci, že kromě  akutních případů, kdy se člověk bolestí takřka nehne a zároveň necítí půlku těla, se o operaci uvažuje už jen tehdy, když bolest, byť mírnější, přetrvává týdny a měsíce. A když je zároveň stále patrnější, že ploténka tlačí na  nervy,  omezuje  pohyblivost  dotyčného a dá se očekávat,  že se stav například pomocí  fyzioterapie  brzy  nezlepší.  Aby tohle   všechno   mohli   lékaři   posoudit, čeká  pacienta  pár  vyšetření.  Kromě klasického rentgenu sem patří také vyšetření na CT a v případě pochybností i magnetická rezonance.

Někdy doktoři přistupují také k takzvanému elektrofyziologickému vyšetření označovanému  jako EMG neboli elektromyografii. Při něm se zkoumá stav bolavých nervů a svalů pomocí jejich elektrické aktivity. Ta se snímá prostřednictvím elektrod. Nebojte, ani jedno z těchto vyšetření nebolí.

Cvičit nejméně pětkrát týdně

Když vás lékař po všech těch prohlídkách pošle na fyzioterapii, věřte mu a vezměte cvičení  vážně.  Velmi  pravděpodobně se tím vyhnete operaci.  Jen je zapotřebí  najít si kvalifikovaného fyzioterapeuta.  „Ten zvolí nejvhodnější  cviky, které byste měli provádět  dvacet až třicet  minut nejméně pětkrát týdně,“ říká fyzioterapeutka Lenka Vašková.

Rozhodně to nezkoušejte svépomocí třeba tak, že si stáhnete  nějaké cviky z internetu  nebo budete  cvičit to, co doktor před deseti lety poradil vaší tetě. Pomůže vám jen cvičení, které  někdo fundovaný sestaví přímo na míru vám a vaší páteři.

Ploténky nikdy nenarovnávejte

Pokud i vás náhodou  chytla záda a vy se bojíte, že by to mohl být vyhřezlé ploténky, zapomeňte na to, že byste se nechali od někoho takzvaně narovnat. Metoda, která pomáhá třeba u zatuhlých zad, je tady krajně nevhodná,  ba  přímo  nebezpečná.  Jelikož tu jde o utlačený nerv, mohlo by to skončit také dočasným  nebo dokonce  trvalým ochrnutím.

Kdy určitě jděte k lékaři

Když je bolest zad ochromující nebo je provázena horečkou či zvracením. Také pokud se objeví  mravenčení nebo ztráta citlivosti v rukou nebo nohou. Rozhodně to chce lékaře i v případě, pokud bolest vystřeluje ze zad do nohou.

Co s vámi budou dělat, záleží na závažnosti vašeho zdravotního stavu. Nejdříve se ordinuje klid na lůžku (pokud možno s co nejtvrdší matrací), berou se léky na bolest a ty, které uvolňují  svaly. Následuje  fyzikální a rehabilitační terapie, masáže, cvičení, plavání na zádech nebo elektroterapie. Pokud je stav závažný či se výhřez často opakuje, je na místě operace.

Operace bez skalpelu

Novinkou poslední  let je takzvaná  laserová nukleotomie,  kterou  si ale zaplatíte ze svého. Operovat vás budou pomocí CT a tedy šetrně. K bolavé ploténce  se zavede miniaturní  jehla a do místa se vstříkne kontrastní látka, díky níž může lékař ihned posoudit  velikost výhřezu. Poté se laserovými pulsy místo zahřívá tak dlouho, než se ploténka smrští a vrátí se na původní místo.

Pro lidi s velkým poškozením plotýnek se však tato operace  nehodí. To se týká i perkutánní  radiofrekvenční ablace  disku. To je také mnohem menší a šetrnější zákrok nežli klasická operace, ale hodí se jen pro malé procento pacientů.

Jednou z dalších metod, jak se vyhnout velké operaci a zdlouhavé rekonvalescenci, je periradikulární terapie.  Při  tomto zákroku se obstřikuje  kořen nervu směsí léků.  „Úleva od bolesti přetrvává měsíce, někdy i roky a bolest může dokonce  i trvale vymizet,“ říká Petra Šupšáková, ředitelka  nemocnice  ve Valašském Meziříčí, kde  také  metodu  používají. Obstřiky  se dají v případě potřeby opakovat.

Zahřívat a protahovat!

Pokud vás pobolívají záda, pořiďte si gymnastický míč – dovolí vám dokonale uvolnit páteř, zejména když si na něj lehnete celou váhou, ať už břichem dolů či naopak přes něj uděláte most. Už jen sezení na míči (pokud se samozřejmě posadíte podle předpisů, tedy s mírně podsazenou pánví a koleny v tupém úhlu) páteř uvolní, protože kvůli stabilitě vás donutí zapojit břišní svaly.

Na páteř myslete  také při každém cvičení, byť by to měl být aerobik nebo zumba. Respektive před ním a po něm. Před cvičením je třeba se zahřát, po cvičení pořádně protáhnout. Jedině tak nebudete páteři dál škodit. A důležitá poznámka na závěr: nikdy se nepřepínejte až k bolesti, to je špatně.

Jak poznáte, že jde o ploténku

  • Ne každá bolest zad je způsobena vyhřezlou ploténkou. Jak opravdu bolí a proč?
  • Typická  pro tuto patálii je náhlá bolest v bedrech vzniklá třeba při zvedání těžkého předmětu nebo když se prudce přetočíte v pase.
  • Většinou  jí předchází občasné bolesti zad (kvůli dlouhodobému nesprávnému držení těla či ochablému svalstvu)
  • Někdy se objevuje i bolest vystřelující do nohy, to když ploténka tlačí na nervové kořeny.
  • V extrémním případě  může mít pacient problémy s udržením moči či stolice, protože vyhřeznutá ploténka tlačí na nervy, ovládající svěrače.

Anna Chaloupková

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.