Když se role obrátí aneb rodiče jako děti

Když se role obrátí aneb rodiče jako děti

Myslíte si, že dospělí jste byli v okamžiku, kdy jste oslavili osmnácté narozeniny? Nebo tehdy, když jste se začali živit sami? Bydlet s někým jiným? Když se vám narodilo dítě? Tohle všechno byly určitě zlomové momenty.

Ale ta pravá dospělost v tom smyslu, kdy si uvědomíte, že za vámi už nikdo nestojí a že jste to vy ten nejrozumnější v rodině, přijde ještě jindy. Totiž ve chvíli, kdy zjistíte, že nikoli vaše matka vám ale vy jí kážete o tom, co by měla a co by neměla dělat a dávno to přitom není pubertální poučování.

Tati, už to auto neřiď, prosím

Tohle přichází třeba tehdy, když si váš rodič, kterého jste celý život považovali za plus minus rozumného, začne ze skrovného důchodu pořizovat nesmyslné zdravotně-ovčí deky či sady nádobí jako pro regiment, ačkoli si dosud celý živit vystačil s pěti hrnci a kastrůlky.

Nebo tehdy, když snažíte přesvědčit svou matku, že by si s bolestí na hrudníku měla zajít k doktorovi, i když vyšetření třeba nebude příjemné. Taky když trnete, že se táta někde vybourá, protože si už dost rychle nedokáže všimnout toho, že má červenou nebo že naopak nemá přednost a začnete s jeho ošetřujícím lékařem spřádat plány, jak ho nenápadně přimět k tomu, aby už neřídil, aniž by to znamenalo drsné zabavení řidičáku.

Hodně dospěle si člověk snadno přijde i v momentě, kdy si mu stárnoucí rodiče začnou každý zvlášť stěžovat jeden na druhého a chtějí slyšet, že jejich protějšek je skutečně nesnesitelný. Anebo tehdy, když se jeden z rodičů vůči tomu druhému skutečně nesnesitelně začne chovat a na vás je, abyste mu domluvili.

Teď už vás chválit nezačnou

Někdy jsou ty historky vtipné, někdy hořko smutné a těch druhých bude víc a víc, jak budou rodičům přibývat léta. Dojde vám taky třeba, že pokud vás doteď rodiče nechválili – ať už za to, že máte samé jedničky nebo za to, že zvládáte rodinu i práci – tak už to dělat nezačnou. A že chyby, které rodiče měli, už jim zůstanou. Tohle taky patří k dospělosti, brát rodiče takové, jací jsou – jakási psychologická poučka říká, že člověk by zrovna tohle měl zvládnout do pětatřiceti. Nepovedlo se? Tak to zkuste. Abyste to stihli.

Jakou máte zkušenost se svými rodiči Vy? Napište nám do diskuse!

Anna Chaloupková

Zaujal Vás článek? Doporučte jej přátelům!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, ani použita pro zasílání jakýchkoliv sdělení.